„Policista je povinen podle zákona pachatele vyzvat k ustoupení od protiprávního jednání. Od výzev může ustoupit v případě, kdy zákon snese odkladu. To je příklad právě útoku sekerou či nožem. Zasahující musí situaci vyhodnotit během okamžiku. Zákrok musí být přiměřený, ale obrana intenzivnější útoku,“ dodal. Podle Kazbundy tak je policista oprávněn střílet i bez zákonné výzvy, když mu bezprostředně hrozí nebezpečí.
Zákon o Policii České republiky mimo jiné uvádí, že „při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, aby zejména neohrozil život jiných osob a co nejvíce šetřil život osoby, proti níž zákrok směřuje.“
„Policisté nemají žádný manuál, podle kterého přistupují k zásahu, tedy kdy například střílejí na nohy a kdy na tělo. Musí ovšem dodržet zákon, kterým se užití donucovacích prostředků ale i služební zbraně řídí. Ve všeobecné rovině zákroku předchází výzva, případně střelba do vzduchu, pokud to situace a prostředí umožňuje,“ řekl iDNES.cz Kazbunda.
„Pokud se odhodlaný pachatel proti policistovi se sekerou rozeběhne, uvědomte si, že během sekundy uběhne několik metrů. Ten čas na rozmyšlenou je malý a možnosti omezené. Konkrétní detaily zásahu neznám, ale v obecné rovině bych nejednal jinak. Policista musí chránit i svůj život, který byl ohrožen,“ dodává expert.
„V současné chvíli se celým případem zabýváme, vyrozuměli jsme GIBS a veřejnost chceme uklidnit, že nikomu v okolí nehrozí žádné nebezpečí,“ řekla po čtvrtečním incidentu pro iDNES.cz mluvčí policie Violeta Siřišťová.
Policisté zastřelili muže, který se na ně vrhl se sekerou v ruce. (9. února 2023)
Střelbu na Novodvorské řeší GIBS
V prosinci loňského roku čtyřiatřicetiletý útočník pobodal dvě náhodně kolemjdoucí ženy nedaleko přechodu pro chodce v Novodvorské ulici na Praze 4, následně se dal na útěk. Policisté ho zahlédli asi o půl kilometru dál v ulici Jílovská, kde vystoupili z auta a vyzvali jej, aby se zastavil. Muž na ně však znovu vytáhl nůž a udělal pár kroků směrem k nim.
„Vyzvali jej, ať se okamžitě zastaví a lehne si na zem. Oba policisté vyndali zbraň a namířili ji na útočníka, který se však s nožem proti nim rozběhl,“ popsal tehdy zdroj blízký vyšetřování. První ránu policista podle všeho vystřelili do vzduchu, útočníka to však nezastavilo. Následný výstřel útočníka zastavil, policisté ho resuscitovali, po příjezdu si resuscitaci převzali záchranáři, ale přesto zraněním na místě podlehl.
Také tento případ si převzala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), zjišťovala použití služební zbraně, kterou policisté útočníka zneškodnili.
Nutná obrana
Nutná obrana je podle trestního práva čin, který odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem, jenž je chráněn trestním zákoníkem. A to, co by za normálních okolností bylo klasifikováno jako protiprávní jednání, jím není, pokud reaguje na život ohrožující situaci.
Pod pojem nutná obrana můžeme zahrnout jak situace, kdy se obránce sám brání útočníkovi, tak situace, kdy obránce brání jinou napadenou osobu. To platí v okamžiku, kdy je útok přímo hrozící nebo trvající. Zákon mluví jasně. „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem, stojí v normě. Stejně hovoří i zákon o Policii ČR, kde se v osmi bodech řeší použití zbraně.
Policisté v Praze zasahovali proti agresivnímu muži, který se vloupal do budovy a proti policistům se rozběhl se sekerou v ruce. (9. února 2023)
Generální inspekce bezpečnostních sborů ve své výroční zprávě za rok 2021 uvádí, že vyšetřovala případy užití služební zbraně, ale i nepřiměřeného chování policistů. V oblasti nepřiměřeného násilí při výkonu pravomoci příslušníků bezpečnostních sborů v roce 2021 GIBS zdokumentovala celkem 38 případů.
Trestní stíhání bylo zahájeno vůči 41 osobám, jednalo se o 6 příslušníků policie, z toho u 3 příslušníků policie se jednalo přímo o trestné činy dle § 149 mučení a jiné nelidské a kruté zacházení.
Policista byl podle GIBS psychicky rozrušen
Použití služební zbraně inspekce řešila například v srpnu 2020, kdy policie zasahovala v chatové oblasti proti muži, který na následky střelných poranění zemřel. Tomu předcházelo neuposlechnutí výzvy, pachatel byl pod vlivem alkoholu. Jeden ze zasahujících měl následně na muže vystřelit, a i když jej zasáhl a případný útok od něho již nehrozil, měl na něj vystřelit a zasáhnout jej ještě dvakrát.
Na základě detailního dokazování, mimo jiné znaleckých posudků z oborů soudního lékařství, balistiky, biomechaniky a psychiatrie policejní orgán GIBS uzavřel, že „se strany zakročujícího policisty se jednalo o exces z nutné obrany spáchaný ve stavu silného psychického rozrušení.“
Proti policistovi bylo 20. dubna 2021 zahájeno trestní stíhání pro zločin zabití a přečin zneužití pravomoci úřední osoby, za který mu hrozil až desetiletý trest odnětí svobody. Českobudějovický soud jej nepravomocně poslal na 3,5 roku do vězení. Policista se odvolal.
Nejvíc se střílí na vozidla, ukázala statistika
Statistika policejního prezidia od roku 2015 ukazuje, že střelnou zbraň do začátku letošního roku použili policisté celkem ve 22 případech. Nejvíce v roce 2019, kdy to bylo šestkrát. Proti zvířatům je evidováno 34 zásahů se zbraní. Vůbec nejvíc ale stříleli při zásahu na vozidla, a to v 87 případech.
„Žádná ‚Kuchařka‘, kde by bylo řečeno, jak na kterou situaci mají policisté reagovat, který donucovací prostředek mají použít, neexistuje. Vždy musí být zvážena celá řada faktorů: v jaké situaci pronásledování probíhá, v jakém vozidle ten řidič ujíždí, co se nám o něm podaří zjistit, jestli se nám podaří zjistit, kdo je majitel a podobně,“ uvedla v roce 2014 tehdejší mluvčí policejního prezídia Ivana Ježková v reakce na zběsilou honičku. Při té policisté postřelili řidiče, který odmítl zastavit.
„Vždycky je nejdůležitější, aby ten, kdo zákroku velí, zvážil okolnosti tak, abychom eliminovali ohrožení životů dalších lidí. Použití zbraně je oprávnění, které má každý policista. Ten musí zvážit, aby bylo v souladu se zákonem a aby bylo oprávněné,“ doplnila.
