BRNO Ještě není schválený, ale už teď je jasné, že skončí u soudu. Řeč je o jihomoravském krajském územním plánu, označovaném jako zásady územního rozvoje. A o trasách dálnic a rychlostních silnic, které do něj politici začlenili. Politici se znovu střetávají s aktivisty z míst, kterými mají podle nich vést spojnice Brno–Vídeň a R 43 propojující moravskou metropoli se silnicí R 35 na Svitavsku.
Nyní politici řekli: Doporučujeme vybrat a do dokumentu začlenit dlouhodobě chystané trasy. Je prý jejich odpovědností rozhodnout, nikdo jiný to nemůže udělat. Proto potvrdili „klasickou“ trasu silnice do Vídně jako prodloužení R 52 z Pohořelic přes Nové Mlýny a Mikulov, R 43 potom v trase přes brněnskou čtvť Bystrc.
A navíc trvají i na další diskutované silnici: brněnské jihozápadní tangentě od Troubska k Modřicím, která by R 43 a R 52 propojila. „Rozhodnout o výběru variant územního plánu bez toho, aby zastupitelstva jihomoravských obcí i sami občané měli možnost se s návrhy seznámit a podat k nim připomínky, to považuji za zásadní demokratický nedostatek,“ tvrdí bývalý náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ).
Další z protestujících Petr Firbas opakuje, že by o trase silnic měli na základě posouzení variant rozhodovat odborníci, nikoli politici. Ti musejí zvážit, která z verzí vyvažuje veřejné a soukromé zájmy i dopady na zdraví a životní prostředí.
Nový krajský radní pro územní plánování David Macek (KDU-ČSL) však míní, že vybrat z alternativ je právě úkolem pro politiky. A ti se téměř jednoznačně shodují na „tradičních“ trasách.
Pro krajské zastupitele je schválení konečného znění Zásad územního rozvoje mimořádně důležité: bez nich nemůže stavba R43 vůbec začít, správní soud ji dokonce vymazal i z brněnského územního plánu. A R52 se zas kvůli zrušenému územnímu plánu Břeclavska nemá o co opřít, aktivisté ji chtějí vymazat podobným způsobem.
Zásadní otázkou je, kdy bude krajský územní plán hotový. Nyní zastupitelé pouze vymezili varianty, které ale musejí úředníci rozpracovat. A potom bude následovat veřejné jednání o celém dokumentu. Do toho znovu vstoupí nespokojení obyvatelé a sdružení. „Doufám, že červnový termín schválení zásad územního rozvoje je stále reálný,“ tvrdí Anna Procházková (0DS), která v roli krajské radní stála u větší části tvorby dokumentu. Zásadní pak bude, jakou formu námitek zvolí protestující jak proti rozhodnutí z tohoto týdne, tak proti závěrečnému znění dokumentu.
Ostopovice: Jdeme k soudu Například starosta Ostopovic u Brna Jan Symon je rozhodnut bojovat zejména proti jihozápadní tangentě, která by dokončila „obklíčení“ jeho obce intenzivně využívanými silnicemi a železnicemi. „Bylo by to fatální, ocitli bychom se v sevření dvou dálnic. Jsme připraveni bránit se všemi prostředky, třeba i u Nejvyššího správního soudu,“ sdělil včera LN.
Vybudování tangenty je podle něj v rozporu se zákonem, protože nemá ani oporu v nadřazené územněplánovací dokumentaci. „Už nyní Ostopovice leží v oblasti nadlimitně zasažené emisemi, hlukem i prachem, takže kraj by měl spíše hledat opatření, která povedou ke zlepšení tohoto stavu,“ tvrdí.
***
SPORNÉ SILNICE
Rozhodli jinak, než chtěli aktivisté
Jihomoravští zastupitelé chtějí zakotvit trasy silnic takto:
*R 43: mezi Troubskem a Kuřimí sledovat bystrckou variantu, přibližně po trase nedokončené německé dálnice Vídeň–Vratislav. U Kuřimi upřednostnili obchvat na severu města. Aktivisté preferovali trasu tzv. Boskovickou brázdou.
*R 52: Dálnici z Brna do Vídně vést jako dokončení trasy R 52 od Pohořelic přes Nové Mlýny do Mikulova k hranici s Rakouskem. Aktivisté chtějí využít dálnice D2 a obchvatu Břeclavi.
*R 55: V případě rychlostní silnice R 55 (podél řeky Moravy) v úseku Moravský Písek – Veselí nad Moravou – Rohatec se zastupitelé přiklonili k variantě připravené silničáři. Ta je velice drahá.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
