Lidovky.cz: Co vás vedlo k vydání prohlášení varujícího před zneužitím a vyprazdňováním pojmu „křesťanské hodnoty“?
V posledních měsících tento pojem zaznívá poměrně často i z úst veřejných činitelů, a to ve smyslu, který se skutečnými křesťanskými hodnotami má jen málo společného. I prezident Miloš Zeman na letošních svatováclavských slavnostech vyzval k návratu ke křesťanským kořenům jako k obraně proti muslimům. Považujeme za nepřijatelné, aby lidé, zvlášť když mají být autoritou, prostřednictvím takových slov šířili předsudky a podněcovali nenávist mezi lidmi. Chceme raději hledat poctivé odpovědi na otázku, co je křesťanská víra a co může pro dnešní svět znamenat.
Synodní kurátor Vladimír Zikmund.
Lidovky.cz: Jste jediná církev v Česku, která varuje před zneužíváním tohoto pojmu. Proč se podle Vás nepřidají i ostatní? Diskutovali jste o tom s nimi?
S podobným prohlášením jsme možná přišli první, ale doufáme, že se připojí i další církve. Zveřejněný text je cíleně určen k otevření rozhovoru na toto téma v rámci Ekumenické rady církví.
Lidovky.cz: Proč se teď podle Vás v ateistickém Česku začalo tolik lidí zaštiťovat pojmem „křesťanské hodnoty“?
Může to souviset s nedostatečnou znalostí obsahu tohoto pojmu v naší společnosti. Pro nás jsou křesťanskými hodnotami evangelium, zvěst Ježíše Krista. A to by mělo být základem naší životní cesty. Evangelium nevybízí k hloubení příkopů mezi lidmi, ale zve ke společnému stolu. V tomto kontextu je křesťanskou hodnotou ohled na druhé, solidarita s těmi, kteří jsou v nouzi. A to mnozí, kteří se tím pojmem zaštiťují, jinými svými slovy popírají. Skutečnost je taková, že povrchní „křesťanská“ rétorika slouží často pokrytecké obhajobě naší blahobytné konzumní civilizace a ospravedlňuje se jí potom naše nechuť se dělit s druhými nebo dokonce něco obětovat.
Synodní rada Českobratrské církve evangelické.
Lidovky.cz: V čem tedy přesně vidíte riziko zneužívání tohoto pojmu?
Obáváme se, aby se křesťanské hodnoty nestaly prázdným pojmem, aby se nezapomínalo na jejich skutečnou podstatu. Nepřijatelné je pro nás zneužívání tohoto sousloví a jemu podobných pro šíření předsudků a nenávisti vůči cizincům, menšinám, uprchlíkům či komukoli jinému. Stejně tak vidíme vyprazdňování tohoto pojmu komercionalizací Vánoc, urputným prosazováním Ježíška proti dědu Mrázovi. To je proces, který skutečné křesťanství degraduje dlouhodobě.
Zvony pro AleppoČeskobratrská církev evangelická se také rozhodla podpořit výzvu Bells for Aleppo (Zvony pro Aleppo). Jedná se o aktivitu Evangelické luterské církve ve Finsku, která prosí, aby se po celém světě rozezněly zvony kostelů vždy v 17 hodin místního času a aby se lidé připojili k modlitbám za oběti bombardování v syrském Aleppu. Zvony zní každý den po celém světě až do 24. října, kdy se koná Světový den OSN. |
Lidovky.cz: Ovšem to není poprvé, kdy jste vydali podobné prohlášení. Už v minulosti jste kritizovali například české představitele, že nemají odvahu se řádně postavit k uprchlické krizi. Stojíte si stále za svým názorem?
Ačkoli prohlášení, ve kterém toto zaznělo, vydala předchozí synodní rada, za slovy, která zazněla jejich prostřednictvím, stojíme, což je, aspoň doufám, zřejmé i z našich slov a jednání.
Lidovky.cz: Z čeho například?
Před dvěma lety vznikla v naší církvi pozice faráře pro menšiny, jímž je Mikuláš Vymětal, od letošního ledna máme koordinátorku pro práci s uprchlíky Alenu Fendrychovou, která má dlouholeté zkušenosti s prací s migranty ze svého působení v Diakonii Českobratrské církve evangelické.
Lidovky.cz: Témata kolem uprchlické krize vyvolávají kolikrát bouřlivé reakce. Jak na ono prohlášení lidé reagovali?
Reakce, které se k nám dostávají, jsou vesměs pozitivní a souhlasné. Samozřejmě se ale objevují i hlasy lidí, kteří mají jiný názor. Naším cílem však není přesvědčit a vnucovat náš pohled všem. Chceme sdělit, co si myslíme my, a našimi argumenty podnítit lidi k zamyšlení.
Prohlášení synodní rada Českobratrské církve evangelickéJsme hluboce znepokojeni způsobem, jakým v posledních měsících někteří veřejní činitelé volají po návratu ke „křesťanským hodnotám nebo kořenům“, „semknutí se kolem své křesťanské identity“ nebo „návratu ke svým křesťanským kořenům“. Přijetí zákona o Velkém pátku jako státním svátku se zdůvodňovalo podporou křesťanské identity oproti náporu identit jiných. K návratu ke křesťanským kořenům jako k obraně proti islámskému fundamentalismu vyzval i prezident Miloš Zeman na letošních svatováclavských slavnostech. Proč se nám to nelíbí? Záleží nám na tom, aby označení „křesťanský“ nebylo vyprazdňováno. Pokládáme za nepřijatelné, používá-li se „křesťanská“ rétorika pro šíření předsudků a nenávisti vůči cizincům, nejčastěji muslimům, pro odmítání pomoci uprchlíkům, přivolávání střetu civilizací či vyvolávání duchů nacionalismu. Obáváme se toho, aby se povrchní „křesťanská“ rétorika nestala ospravedlněním naší nechuti dělit se s druhými nebo něco obětovat. Evangelium přijímáme jako dobrou zprávu pro slabé a trpící, která je v příkrém rozporu s každým hloubením příkopů mezi lidmi, vytvářením přehrad a nepřátelství. Jako křesťané se ke zvěsti Ježíše Krista hlásíme jako k programu naší životní cesty, byť jej ani zdaleka nedokážeme naplňovat. Rádi bychom povzbuzovali k naději, že lze hledat cestu k lidem kolem nás a překonávat zničující konflikty. Synodní rada Českobratrské církve evangelické V Praze 18. října 2016 |
