* LN Jak hodnotíte současné politické umění?
Jenom angažovanost nestačí, je vždy nutné, aby tu existoval umělecký přesah. U nás se často stává, že jde jen o prvoplánové agitky, a to je špatně. V takových projektech musí být znatelná konkrétní pozice. Je správné, že se lidé zajímají o to, co se děje, a reagují na to uměleckou formou, ale měli by si přitom uhájit tvůrčí identitu.
* LN Jaký projekt z této oblasti vás v poslední době zaujal?
Entropa Davida Černého. Bylo výtečné, že vědomě pracoval s mystifikací, kterou dokázal bez větších obtíží dovést až do vrcholné mezinárodní politiky. Tahal všechny za nos. a to ještě velice důsledně. Touto mystifikací vytvořil pro umění svobodný prostor.
* LN Myslíte, že se u nás politickému umění po roce 1989 daří?
Daří se mu víc v zemích, kde je státní moc silná, kde fungují restrikce a omezení jako třeba v Rusku či v Polsku. U nás je to případ od případu, některé věci jsou zajímavé, jiné jako umění neobstojí. Tady se takzvaně vše může a nikdo se moc nepozastaví, většina lidí mávne rukou a řekne, že je to umění a to se může svobodně projevovat. V tomto případě to ale je paradoxně brzda.
