Protekci podle kritiků dokazuje letošní 28. říjen, kdy vyznamenání dostali na Hradě hned dva místopředsedové KPV – Zdeněk Kovařík a František Šedivý – a člen předsednictva konfederace Miloslav Nerad.
„Aby někdo z KPV vůbec mohl dostat od pana prezidenta metál, je nutnou podmínkou, že se musí ponejprv dostat na špici KPV, tedy do předsednictva, a věrně sloužit paní předsedkyni,“ napsal do svého na internetu zveřejněného článku „Korupce v Konfederaci polepšených vězňů“ politický vězeň Jiří Wolf, který v 70. a 80. letech strávil devět let ve vězení. „To znamená, že v žádném případě nesmí být oponentem paní Naděždy Kavalírové, nesmí ji ani v nejmenším kritizovat a když jsou volby, musí paní Naděždu volit,“ dodal Wolf.
Kavalírová kritiku odmítá. Wolfovy názory ji prý nezajímají a jeho samého označila za „takzvaného politického vězně“. „To se sešlo náhodou, naprosto náhodou. Tito lidé si vyznamenání právem zaslouží. Naopak měli být vyznamenáni daleko dříve. Je to smutné a na vině je bývalý prezident Havel, který hodnotil 50. léta jinými měřítky,“ hájí vyznamenání vrcholných činovníků konfederace Kavalírová.
Podle ní navíc konfederace nikoho ze zmíněné trojice na vyznamenání prezidentovi vůbec nenavrhovala. V tomto ale Hrad dal Kavalírové za pravdu jen částečně. Kovaříka podle slov prezidentova mluvčího Radima Ochvata navrhl „Junák a další jednotliví občané“, Šedivého a Nerada ovšem KPV spolu s Poslaneckou sněmovnou.
Hrad také nepochybuje, že vyznamenání dostali skutečně ti praví. „Ke všem jménům vyznamenaných je uveden krátký popisek toho, o co se zasloužili,“ napsal LN Ochvat. A skutečně, hrdinstvím a strázněmi naplněný život Kovaříka, Šedivého a Nerada nelze zpochybňovat. Šedivý a Kovařík se zapojili již do protinacistického odboje a po roce 1948 aktivně odporovali i komunistickému režimu. Oba kvůli tomu strávili 12 let za mřížemi. Nerad emigroval po únoru 1948 do Německa, odkud se ale v roce 1951 vrátil coby příslušník demokratické československé zpravodajské služby. I on brzy putoval do vězení a zůstal zde 13 let.
Nehledě na zásluhy dotyčné trojice kritizují Kavalírovou za její přístup kromě Wolfa i další političtí vězni. Například spisovatel Jiří Stránský, který si v 50. letech odseděl sedm roků: „Taky se mi to nelíbí, ale je to jen spekulace, která se nedá ani dokázat, ani vyvrátit. Je to otázka pocitu, ten můj je ovšem stejný jako v případě pana Wolfa.“
Daleko razantnější je dlouhodobý kritik Kavalírové František Zahrádka. „Mohu potvrdit, že na vyznamenání navrhuje své příznivce. Já jsem dostal Řád Tomáše Garrigua Masaryka předloni. Na návrh jižních Čech. A představte si, když se to dozvěděla Kavalírová, zakročovala na Hradě, jak je to možné, že mi to dali, když ona to neschválila,“ říká muž, který si odseděl rovných 13 let. Podle Kavalírové ale Zahrádka nemluví pravdu: „To nevím, pan Zahrádka říká leccos.“
***
Spory Kontroverzní Kavalírová Kritici šéfky Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové jí vyčítají vylučování názorových protivníků. Vadí jim, že za normalizace pracovala na ministerstvu sociálních věcí a podezřelé jim přijde i to, že v 50. letech byla ve vězení „pouhé“ tři roky. iDnes našel dotazník z r. 1978, do kterého Kavalírová vyplnila, že je členkou Svazu československo-sovětského přátelství. Ona to však odmítla a dodala, že na ministerstvo ji vzali jen kvůli tomu, že zamlčela své věznění.