Lépe sledovat to podle ministra pomohou elektronické žádanky povinné od července 2027. Každý rok v ČR lékaři diagnostikují nádor více než 85 500 lidem a kolem 28 000 rakovině podlehne.
„Více než polovina pacientů s karcinomem plic se nedostane ke své léčbě včas, tedy do osmi týdnů,“ řekl Vojtěch. Podle onkoložky Zuzany Bielčíkové se rychle zhoršují i některé typy rakoviny plic. „Dokáží vyrůst v řádu několika týdnů,“ vysvětlila.
Podle datového analytika ministerstva zdravotnictví Mariana Rybáře tak může mít rychlost dostupnosti vyšetření a léčby zásadní vliv na léčbu a přežití pacienta. „Hrozí, že se dostanete z toho dobře léčitelného stadia jedna nebo dva do těch obtížně léčitelných,“ vysvětlil.
Problém podle něj je, že zdravotnictví zatím neumí tyto pacienty prioritizovat. „Dneska máme stejnou prioritizaci pro bolest zad, když to přeženu, a pro karcinom pankreatu,“ dodal s tím, že nemocnice se potkávají s rychle postupujícími diagnózami pravidelně a měly by s nimi počítat.
Doba do zahájení léčby se podle Rybáře dnes počítá od vyšetření, které diagnózu potvrdí, například počítačové tomografie (CT). Proto je podle něj potřeba řešit i čekací doby pacientů na tato vyšetření, upravuje je od ledna nová metodika. „Pokud je někde poblíž diagnostické a léčebné centrum, které má kratší lhůty, nemůže si ho komplexní onkologické centrum držet u sebe, což se někdy dělo, ale musí ho objednat do jiného zařízení,“ dodal Rybář.
Od e-žádanek si slibujeme hodně, říká Vojtěch
Žádanky na vyšetření v elektronické podobě, které ministerstvo zdravotnictví centrálně eviduje, mohou lékaři používat od ledna, nejsou ale povinné. Podle informací Národního centra elektronického zdravotnictví z minulého týdne jich byly vydány řádově stovky. „Pokud budeme mít povinné e-žádanky napříč systémem, tak pak vlastně za celý systém uvidíme reálnou dostupnost. Dost si od toho slibujeme,“ řekl Vojtěch.
Léčených či vyléčených pacientů s nádorem žije v Česku přes 520 000. Do roku 2040 se jejich počet podle odborníků zvýší o čtvrtinu, rakovina bude nejčastější příčinou úmrtí. Mezi nejčastější diagnózy patří u mužů rakovina plic, prostaty, tlustého střeva a konečníku, žaludku a jater. U žen jsou nejčastější rakovina prsu, tlustého střeva a konečníku, plic, děložního čípku a štítné žlázy.
Podle pacientské organizace je vhodné rozlišovat, která léčba patří do velkých center a kterou zvládnou regionální nemocnice. „Pro nás pacienty je velmi důležité, abychom se včas dostávali k léčbě do komplexních onkologických center. Ale také dobře chápeme, že některé výkony je možné přesouvat do nižších regionálních onkologických center,“ uvedla předsedkyně pacientské organizace Hlas onkologických pacientů Petra Adámková. Díky tomu podle ní pacienti i jejich rodiny nemusí za léčbou cestovat tak daleko.
Rizikovými faktory, které vyvolávají či podporují vznik rakoviny, jsou užívání tabáku, konzumace alkoholu, nezdravá strava včetně nízkého příjmu ovoce a zeleniny, fyzická nečinnost, obezita či karcinogeny v prostředí. Přibližně jedna třetina úmrtí na rakovinu je způsobena faktory nezdravého životního stylu.
