Jste starostou dvacetitisícového města Świebodzin v polských Sudetech, obklopuje vás rovinatá nezajímavá krajina, zámek je v ruinách, ve středu města sice zbylo pár středověkých domů, ale nic zvláštního a žádná dějinná událost se tu nikdy neodehrála. Navíc zdejší fotbalisté hrají třetí ligu... Prostě nic, co by z vašeho města udělalo místo, kterého by si kdokoli všiml, nedejbože by tam vážil cestu.
Ani s rodáky to není zvláštní, historie se tu stejně jako v celém západním Polsku začala psát v roce 1945 tak nějak od začátku, když odtud vyhnali zdejší Němce. A Poláci sem z velké části přišli až z bývalého východního Polska, dnešní ukrajinské Haliče, Litvy nebo Běloruska.
Jeden slavný „rodák“ se sice našel, písničkář Czesław Niemen, který byl do Świebodzinu přesídlen v padesátých letech při repatriaci Poláků z Běloruska. Jenomže jeho pomník vztyčený vloni před radnicí nesplnil očekávání a davy turistů stále nepřicházely. To už se však naděje místních upínaly k jinému projektu. V roce 2001 s ním přišel bývalý zdejší farář Sylwester Zawadski. Navrhl, aby se v Świebodzinu postavila socha Krista. Jenže soch Krista je po světě a také po celém Polsku samotném spousta. A tak se místní rozhodli postavit největší sochu Krista na světě.
Technicky to nebyl zase takový problém, protože jak zdejší zjistili, největší sochou Krista je ta nad brazilským Rio de Janeirem a ani ta nedosahuje nijak závratných rozměrů – měří jen třicet metrů a stojí na osmimetrovém podstavci. Pravda, je pod ním ještě pořádná hora, úchvatná scenerie mořské zátoky, vedle nejslavnější pláž světa... ale to se do rekordu nepočítá.
A tak, aby nešlo prvenství nijak napadnout, rozhodli se obyvatelé Świebodzinu postavit sochu nejen o šest metrů vyšší, ale vytvořit jí i dvojnásobně vysoký podstavec – oproti tomu osmimetrovému z Ria hned šestnáctimetrový –, takže dohromady s ním se betonový Kristus vypíná nad slezskou rovinu do výšky dvaapadesáti metrů.
Šestnáctimetrový kopec, který byl pro sochu Krista vytvořen, zůstával, pravda, dlouhá léta pustý. Chyběly, jak to tak bývá, peníze. Až za vlády bratří Kaczyńských, kdy v kabinetu zasedala i ultrakatolická Liga polských rodin, se začali objevovat první sponzoři. Projekt vzala za svůj i městská rada a prohlásila ve zvláštním usnesení Krista krále patronem města i celého okresu.
Konečně o minulém víkendu se podařilo během složitého, několikrát opakovaného manévru osadit patnáctitunovou hlavu Krista s pozlacenou korunou o průměru tři a půl metru. Rozpažené ruce železobetonového Krista měří od palce k palci dvacet čtyři metrů.
Świebodzin se teď s nadšením připravuje na slavnostní „odhalení“ sochy naplánované na 21. listopadu. V dílnách výrobců církevních suvenýrů se už odlévají sádrové upomínkové sošky, místní pizzerie objednala sítka na sýr s obličejem Krista a starosta Świebodzinu Zbigniew Szumski sní o velkolepé budoucnosti města: „Kdybychom tu otevřeli nějaké závodiště nebo golfové hřiště, přijížděli by turisté jenom v sezoně. Ale sezona na Krista bude celý rok.“
