Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Polský Smolensk po roce stále krvácí

Česko

Katastrofa prezidentského speciálu před rokem Poláky sjednotila. Dnes je o to víc rozděluje. Část Poláků věří stále na atentát

VARŠAVA/PRAHA Ani po roce není tragédie ve Smolensku z 10. dubna 2010 pro většinu Poláků zahojenou ranou. Naopak se zdá, že ty nejtěžší chvíle mohou teprve přijít. „Smolenská tragédie na krátkou dobu před rokem Poláky sjednotila, ale dnes jsou rozděleni více než předtím,“ uvádí korespondent britské BBC Peter Marschall.

Polsko čekají na podzim parlamentní volby. A zatímco před rokem, při volbách prezidentských, se opoziční tábor Práva a Spravedlnosti Jaroslawa Kaczynského držel ohledně využívání smolenské tragédie v předvolebním boji zpátky, teď to může být zcela jinak.

Jaroslaw Kaczynski totiž vyhodnotil svoji „umírněnost“ v této otázce jako největší chybu celé kampaně. A jako hlavní důvod, proč Bronislawa Komorowského nakonec neporazil a nestal se prezidentem země po svém zahynulém bratrovi Lechovi. Vypadá to proto, že v parlamentních volbách bude všechno jinak.

Mnohé naznačí už vzpomínková shromáždění, jejichž vrchol se čeká v neděli v Krakově, kde byl prezidentský pár Kaczynských pohřben na Wawelu mezi polské hrdiny. Vše bude pod taktovkou PiS a žádné smíření se očekávat nedá.

Během roku, který uplynul od tragédie, při níž zemřelo sto lidí (většinou špičkových polských politiků), nebylo stále uzavřeno vyšetřování katastrofy. Velká část Poláků - různé průzkumy hovoří až o jedné čtvrtině - je stále přesvědčena, že nešlo o havárii, ale že byl na jejich prezidenta a doprovod spáchán atentát. Toto smýšlení podporuje i sám Jaroslaw Kaczynski, který v těchto dnech prohlásil: „Proč bych měl vylučovat verzi atentátu? To lze jen na základě důkazů a těch máme kvůli špatnému vyšetřování stále nedostatek.“

Dosavadní vyšetřování, vedené sice za polské účasti, Rusové příliš nezvládli. Svoji nespokojenost nad jeho závěry vyjádřil opakovaně i polský premiér Donald Tusk, který rozhodně netrpí žádnou atentátnickou ani protiruskou fobií. „Rusové nesou částečnou vinu na katastrofě polského prezidentského speciálu u Smolensku, ale nepřiznají se k tomu,“ uvedl Tusk pro BBC2. „Rusové zkouší zaretušovat některé okolnosti katastrofy, při které zahynul polský prezident Lech Kaczynski ne kvůli nějakým děsivým tajemstvím, ale protože oni se ze své podstaty neradi přiznávají k vlastním chybám a slabostem,“ říká Tusk.

Předseda polské vlády znovu uvedl, že varšavská vláda je nespokojena se závěry vyšetřování, jak je Rusko představilo před časem světu. „Přestože zpráva vypočítává v míře blízké pravdě chyby a opomenutí, jichž se dopustila polská strana, pomíjí mlčením ty momenty, za které nesla odpovědnost ruská strana.

Ruská pravda To však neznamená, že by Tusk sdílel stanovisko Jaroslawa Kaczynského, který za tímto postojem vidí přinejmenším arogantní ruskou politiku. „Mohu chápat bratra tak tragicky zahynulého prezidenta, který cítí hořkost kvůli tomu, co se stalo. Ale nemohu souhlasit s tím, co říká,“ vysvětluje polský premiér. „Hluboce zakořeněný odpor k Rusům a jeho politické soupeření ho často vedou k nespravedlivým soudům. Ale to je něco, s čím musíme žít,“ dodal Tusk.

Kaczynski to ale vidí jinak. Podle něj polská vláda, snažící se přes Smolensk o zlepšování vztahů s Ruskem, Moskvě jen ustupuje. „Lidé na Západě se ptají sami sebe, zda se Polsko opět nevrátilo do ruské sféry vlivu.“ A v rozhovoru pro BBC znovu oživil spikleneckou teorii. „Rusové se přičinili o to, co se stalo. Zda to bylo cílené, nebo to byl normální chaos, to lze těžko rozsoudit,“ dodal Kaczynski.

Rusko se ale už dále odmítá o tragédii ve Smolensku bavit a trvá na to, že vinu nesou Poláci, především piloti havarovaného letounu. „Opíráme se o fakta, která vypracovali profesionálové,“ tvrdí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Pomíjí fakt, že pro velkou část Poláků to bude vždy jen „ruská pravda“.

***

„Rusové nesou částečnou vinu, ale nepřiznají se, protože neradi uznávají chybu.“

Smolenská tragédie po roce - Tragédie polského prezidentského speciálu dělí Poláky i Poláky a Rusy

Po roce dělí tragédie ve Smolensku Poláky více, než kdy předtím. Velká část žije v přesvědčení, že šlo o atentát.

Jak mohlo dojít ke katastrofě nad letištěm Smolensk-Severnyj

Zlatá pamětní mince v hodnotě 100 zlotých vydaná k výročí tragédie s vyobrazením manželů Kaczynských

Trosky letounu byly rozesety na ploše 1000 metrů, trosky křídla se nalezly 200 metrů od ranveje

ulámané větve stromu poté, co se letadlo obrátilo o 130°

další náraz ve výšce 2,5 m

do prvního stromu narazil letoun ve výšce 8 metrů

Letoun Tupolev Tu-154M nalétavající k přistávací ploše od východu letěl příliš nízko a přistávací manévr zahájil ve špatném kurzu. Odchylka činila podle ruských vyšetřovatelů kolem padesáti metrů.

vojenské letiště Smolensk-Severnyj kde se zřítil polský vládní Tupolev 154, se nachází asi čtyři kilometry severně od města

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!