Nesrovnalosti v řeckých číslech již nikoho nepřekvapí. Atény v roce 2009 postupně upřesňovaly odhad deficitu z šesti na konečných šestnáct procent HDP, a proto se nikdo nepozastaví nad nesrovnalostmi v číslech za rok 2010. U našich polských sousedů jsme ale byli zvyklí na trochu kvalitnější kávu. Právě polští statistici se přitom posledních několik týdnů potí a hledají, kam jim z ekonomiky utekla zhruba čtyři procenta HDP. Důsledky přitom nemusí být vůbec malé, a mohou se nakonec týkat i nás.
Vše začalo prostou poznámkou bývalého ministra financí Miroslawa Gronického. Ten se pozastavil nad tím, že zatímco Poláci v roce 2010 vykázali ve svých statistikách přebytek obchodu s Německem okolo dvou miliard eur, Němci tvrdí pravý opak – přebytek mají oni, a to skoro deset miliard eur.
Pochybnosti přitáhly pozornost k hlubším nesrovnalostem polské platební bilance, která zachycuje všechny toky peněz Poláků se zahraničím. Pokud víc dovážíte, musíte si na to logicky půjčovat v zahraničí, a naopak pokud více vyvážíte, proudí vaše úspory (investice) ven z ekonomiky do zahraničí.
Když tedy porovnáte vývoz a dovoz na straně jedné s tokem investic přes hranice, měly by se vám přibližně rovnat. Ne tak v Polsku, kde v posledních čtyřech letech dobré výsledky zahraničního obchodu vůbec nesedí s přílivem investic do Polska. Kam ona čtyři procenta HDP ročně mizí?
Možností selhání statistiků je více. Nejpravděpodobnější je buď nadhodnocení přílivu investic do Polska, nebo podhodnocení polských dovozů. Pohyby investic jsou ale většinou velice dobře monitorovány a tečou přes tvrdě regulované banky. Proto Polákům spíše něco uteklo při sledování dovozů, kde jsou úniky z oficiálních statistik daleko snazší. Představte si imaginární situaci, jak se pan Andrzej z Varšavy vydá do Německa nakoupit vůz, přijede s ním domů a nikomu o tom neřekne. Samozřejmě že by to tak být nemělo. Skutečností ale je, že Poláci, kterých je čtyřikrát víc než Čechů, si v roce 2010 oficiálně registrovali pouze dvojnásobné množství motorových vozidel. A to je podezřelé. Pod tlakem okolností sama polská centrální banka přiznala, že část dovozu aut jí mohla utéct.
Pokud se problém netýká jen aut a skutečně se ukáže, že za chybami v platební bilanci stojí podhodnocené dovozy, má Polsko problém. Muselo by snížit odhady HDP v posledních čtyřech až pěti letech a zhoršit všechny poměrové ukazatele k HDP, včetně ostře sledovaných deficitů státního rozpočtu.
Ty jsou v tuto chvíli už tak hodně vysoké a veřejný dluh se nebezpečně blíží zákonem danému limitu na padesáti pěti procentech HDP. Výraznější revize HDP by automaticky vedla k jeho prolomení, a to by znamenalo automatické spuštění tvrdých úsporných opatření v polské státní kase. Je ale otázkou, jak moc se bude chtít polským statistikům vytahovat kostlivce ze skříně před parlamentními volbami na podzim tohoto roku. Jisté pouze je, že předvolební atmosféra může kvůli zmatečným statistikám v Polsku ještě hodně zhoustnout. V minulosti přitom dokázala polská politika zamávat i s našimi trhy daleko více než jakákoliv česká vládní krize.
***
Jisté je, že předvolební atmosféra může kvůli zmatečným statistikám v Polsku hodně zhoustnout. V minulosti přitom dokázala polská politika zamávat i s našimi trhy.
O autorovi| JAN BUREŠ hlavní ekonom Poštovní spořitelny
