Migranti v registračním centru v Pasově.
Autor: Reuters
Unavení, ale šťastní. Běženci z Afghánistánu a Sýrie poprvé stanuli na území Evropské unie - na řeckém ostrově Lesbos.
Autor: ČTK
Jan Vrobel pomáhal uprchlíkům nejen v Maďarsku, ale také na srbsko-chorvatské hranici.
Autor: archiv Jana Vrobela
První noc po příjezdu na ostrov Lesbos - běženci spí, kde mohou.
Autor: ČTK
Po uzavření maďarských hranic se uprchlíci snaží dostat ze Srbska přes Chorvatsko dále na sever. Chorvatská vláda je převáží k rumunským hranicím autobusy, srbská vláda zase nenápadně směruje soukromé autobusové dopravce na sever země.
Autor: Jan Skalík
Byli jsme pyšní na společně vytvořený způsob přechodu uprchlíků. Díky němu jsme mohli všechny informovat i nasytit. Že to je úspěch, vnímali uprchlíci, policisté i jiné humanitární organizace.
Autor: Jan Skalík
Byl to moment, v němž si čtyři desítky českých dobrovolníků řekly, že takto to dál nejde. Začali jsme uprchlíky vodit k hranici po skupinách a nebezpečí vznikajícímu v davech tak aspoň na několik dní zcela předešli. Kdo chtěl, dostal vysušenou deku.
Autor: Jan Skalík
Během čekání na opožděné autobusy policie požádala několik desítek uprchlíků, aby uklidili odpad z noci. Šlo jim to od ruky. Na místě tak udělali mnohem víc práce, než kdejaký vrtošivý novinář.
Autor: Jan Skalík
Syrská uprchlice s dítětem
Autor: Reuters
Provizorní plovací vesta z polystyrenu
Autor: Reuters
Uprchlíci přicházející do Evropy
Autor: Reuters
Uprchlíci ze Sýrie
Autor: Reuters
Nic mne v životě nezasáhlo tak silně, jako pět dní strávených na maďarsko-srbské hranici. Tolik zbytečného lidského neštěstí, dětí spících v poli na kartonech pod magicky hvězdnou oblohou, ale i lidské solidarity, vřelosti a duchapřítomnosti jsem nezažil. Je to jiný obrázek, než senzacechtivé zaměření na šarvátky.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Uprchlíci ale nečekají. Za pár týdnů již bude na cestu do Evropy přílišná zima, a proto se musí hnout: do Chorvatska, Slovinska a dál. A nechceme-li za nimi geograficky ani lidsky zůstat pozadu, možná bychom se měli pohnout taky.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Maďarská obec Röszke mezitím začala opět žít poklidným životem. Vpravo od toalet jsou už zase jen bodláky. Dříve tam byla základna české pomoci: improvizovaná recyklační linka, výdejna oblečení, bot, dek a jídla pro zástupy čekající dnem i nocí na autobus. A o kus dále stála polní kuchyně Tří ocásků, v mrazivých nocích nedocenitelná opora.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Spojené národy v Röszke odvedly kus práce. Mnohdy ale příliš pozdě: po třech týdnech slibů například dovezli desítky polních stanů v pondělí 14. září. Tedy až poté, co během několika desítek nočních minut za pomoci autobusů a kopání do stanů, policie tábor vyklidila. Dobrovolníci jsou flexibilnější než velké organizace, a tudíž jsou často nedocenitelní. Jen jich stále v Chorvatsku mimo víkendy není dost.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Uprchlíci se báli Maďarska: nedalo jim nic než alibistickou jízdenku do Rakouska, žiletkový plot a těžké podmínky. Ani v Bělé pod Bezdězem se ale prý všem raději nevydávají skladované spacáky, aby lidé spící na podlahách co nejrychleji odešli do Německa a nikdo další k nám už pro naši špatnou pověst nechtěl. To je skvělá vizitka státu, pro nějž původně klíčové sousloví „lidská práva“ systematicky ztrácí obsah.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Nedlouho po oslavách 25. let pádu železné opony ji v pondělí Maďaři dostavěli znovu. Kolem Česka sice zatím nevede plot ze železa, naši politici jej ale rychle postavili ze svých slov. Pár set kilometrů plotu jen odvede uprchlíky jinam. Oplotíme-li ale celou Evropu, bude to jiný kontinent, než v jakém jsme žili doposud.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Nevím, zda by se československé emigrační vlně v šedesátých letech líbilo, kdyby je z Ameriky odmítli s tím, že jdou za lepším výdělkem. Řada nynějších migrantů zřejmě doma netrpí a budou tam později z Evropy vráceni. Jsou ale mezi nimi i desetitisíce, kteří už žádné „doma“ nemají. Spíš než rychlé soudy proto potřebujeme čas pro jednotlivé posouzení důvodů každého, kdo přichází.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Na otázku z trička odpovídá mafie převaděčů jednoznačně, totiž - ano. Nejen totiž, že účtují za 200 kilometrů cesty i 1400 Euro, ale oznámené byly i případy ozbrojeného násilí a krádeží dětí. Během posledních nocí převaděči sváděli z kolejiště mnoho set lidí, častokrát celé padesátičlenné skupiny. Mne při pochůzce po trati oslovili nad ránem se svou nabídkou tři pašeráci. Stálá služba desítek policistů vzdálená od těchto míst jen několik desítek metrů o tom věděla, a za celé týdny se k ničemu neodhodlala.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Možná znáte něco podobného z povodní v Česku: v té neskutečné vřavě náhod, bezpodmínečné ochoty, spolupráce a ukázněnosti jednoduše bylo něco, co nás přesahuje.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Situace byla nepředvídatelná. Mokré dny byly nejhorší – ve stánku jsme převlékali i děti promodralé od zimy. Celou druhou noc před uzavřením hranic přicházely do tábora stovky lidí, kteří nakonec spali nejen ve skladech a stanech dobrovolníků, ale i mezi brázdami. Proto jsme se rozhodli desinfikovat a opětovně použít desítky stanů a stovky karimatek. Česká recyklační linka.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Napříč mezi koleje, po kterých imigranti ze Srbska přicházeli, nechali Maďaři několik dní před uzavřením hranic připevnit tři ocelové pruty. Do prutů se posléze měl upevnit vagon, a vytvořit tak v hranici poslední zátku. Mezitím ale o tyto pruty zakoply stovky lidí jdoucích v zástupech v noci i ve dne. Sám jsem viděl dvě zlomené nohy a rozbitou hlavu.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
My jsme se zato přemístili na samý jih Maďarska: do dobrovolnicky vedeného tábora v Röszke, mediálního symbolu nepořádku a evropského imigračního problému. Novináři s úklidem nepomohli, ostatní měli plné ruce práce. Německým dobrovolníkům se přesto nakonec podařilo popelářské vozy zajistit.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Řada z uprchlíků proto šla raději pěšky podél cesty, kterou předtím z Győru projeli policejním autobusem. Když pršelo, všichni zmokli. A těsně kolem nich projížděly kamiony s levným východním zbožím na Slovensko a k nám.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Policie v podstatě nechávala převaděčskou mafii nerušeně pracovat. Aktivně zato spolupracovala s taxikáři, kteří postupně odvezli mnoho set uprchlíků z Vámosszabadi do 12 kilometrů vzdáleného Győru. Platili 30 až 50 eur za jízdu. Byla to zoufalost na všech stranách.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Jejich hlavní starostí bylo vyhnout se Debrecínu. Právě tam jim policie brala nejčastěji otisky. Zřejmě zcela neodůvodněný strach týkající se otisků budovala především mezinárodní mafie převaděčů a stavěla na něm své zisky. Policie mlčela, stav se měnil každý den, a nikdo včetně nás tedy netušil, jak se věci mají. A do toho se nás téměř každý uprchlík na to, jak je to s otisky, ptal.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Uprchlíci byli chaotičtí jen v momentech, kdy jednoduše nebylo možné chaosu uniknout. Když bezprostřední stres pominul, ukázalo se, že o své budoucnosti nepřemýšlí o nic méně strategicky, než my.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Na Balkán odjížději stovky Čechů s vědomím, že uprchlíci nejsou hrozba. A situaci tam to mění výrazně k lepšímu. Vznikají tam mimochodem silná přátelství s Němci i Rakušany. Nesamozřejmá věc založená na nesamozřejmých prožitcích. Sám jsem během několika málo hodin ztratil dlouholetý odpor k německé pořádnosti. V krizových chvílích pomáhá jako máloco.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Nic z toho, co jsem zahlédl, mi nepřipomíná hrozbu pro evropskou kulturu a náš tradiční způsob rodinného života. Hromady odpadků totiž nebyly selháním uprchlíků, kteří v existenční tísni nevědí dne ani hodiny - ale selháním státu. V táboře se během mého pobytu nepálily karimatky, stany ani spacáky. Jsem jistý, tři noci jsem prakticky probděl.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Za všechny ty dny v polních podmínkách jsem na vlastní oči nezaznamenal žádnou neohleduplnost mezi uprchlíky. Když někomu neseděla velikost obuvi, přinesl nám ji s díky zpátky. Rodiny seděly pospolu, synové pomáhali rodičům.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Vzhledem k množství přicházejících jsou nepokoje u hranic relativně výjimečné. Násilí lze vidět ale i jinde: není přece srovnatelné násilí, když maďarská policie ve zmatku roztrhala desítky rodin, které pak byly v různých částech Maďarska? Několikrát roztrhla i děti od rodičů a o jejich opětovné spojení se museli starat dobrovolníci.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
V novinách i televizi se snadno šíří zprávy o snaze migrantů dostat se násilím přes hranice. Máme v tom číst vztek a útočnost, anebo prostě jenom zoufalost? Myslím, že ti muži často jen chtějí propojit své rodiny, které cesta rozpojila a dostat se za nepřátelské země dále na západ za svými příbuznými a blízkými.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
A radost ze života je ještě hlouběji. Na snímku se směje Omar. Několikrát jej vyfotil i jeho šestiletý kamarád Obada, poté co jsem neodolal jeho žádostem o půjčení foťáku.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Něco ale přeci zůstává: závist po plyšové hračce je v nás hluboko.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
V takové situaci se rychle dospívá. Až moc rychle. A nedospívají zde jenom děti. Každý člověk se tu mění právě těmi všudypřítomnými dospělými pohledy. Všichni Češi, s kterými jsem mluvil, se tu učili a o sobě dozvídali víc, než by jim mohl dát jakýkoliv kurz seberozvoje.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Fronta před táborem. To byl tedy jediný dar maďarského státu. Ani záchody, ani voda, ani jídlo, ani teplo v noci, ani žádné informace. Jen ta fronta.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Lidé odmítali vstupovat do tábora. Nechtěli, aby jim policie snímala otisky prstů, a tím jim v Maďarsku začalo azylové řízení. Raději v zástupu celé hodiny čekali na další cestu.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Do tábora u Vámosszabadi přijížděly z Röszke přes Győr denně desítky autobusů. Uprchlíci při výstupu z nich dostávali od zdejších zřízenců pokyn, ať jdou pěšky, nebo jedou taxíkem zpátky do Győru a dále vlakem do Rakouska. Za milion eur z evropských dotací opravená infrastruktura tábora tak zůstávala většinou uprchlíků nevyužitá.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Celé to absurdní drama jako by vypadlo z řeckých bájí. Sluncem spálená kukuřice mi připomíná proměňující se klima Blízkého východu. Vyprahlé oblasti budou nadále vést k emigraci statisíců a milionů lidí. A svým dílem k tomu zřejmě přispělo i to, že těžíme příliš mnoho ropy na výrobu růžových jednorožců a jiných zbytečností…
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
V médiích se stále zmiňuje ekonomicky podmíněná migrace. Já ale od počátku viděl uprchlíky o berlích, na kolečkových křeslech a ženy, které na cestě porodily nebo potratily. Nepřipadá mi možné, že by tito lidé riskovali nebezpečnou cestu kvůli svému mamonu.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to
Naše cesta neplánovaně začala v právě zpřístupněném uprchlickém táboře Vámosszabadi poblíž Slovenska. Odjel jsem tam ve čtvrtek 10. září s lékařkou Lenkou a ekologem Jankem. První muž, kterého Janek potkal, si obul české boty a na rozloučenou řekl „You are helping me, You are helping God.“ Janek zůstal stát jak opařený.
Autor: Jan Skalík / Cvaklo.to