PLUMLOV/BRNO Více dravých ryb do vody, méně sinic v ní. I tak zní jeden z receptů, jak alespoň částečně snížit počet sinic ve dvou nejproblémovějších moravských přehradách v Plumlově a v Brně.
Povodí Moravy, které nádrže spravuje, se dohodlo s rybáři na tom, že změní rybí osádku v obou přehradách. Zatímco v Brně se tak stane až za dva roky po jednoletém upuštění nádrže, v Plumlově už výměna běží. „Laicky řečeno, dravé ryby na rozdíl od například kaprovitých nehledají živiny na dně, to tak nevíří a neuvolňují další živiny pro sinice,“ říká Antonín Tůma z Povodí Moravy. V minulých dnech proto rybáři vysadili další pstruhy do Podhradského rybníka. Ten je jakýmsi předstupněm, z něhož teče voda přímo do silně znečištěné plumlovské nádrže. První dávka dravců se tam zabydluje od loňska.
Odborníci ale zdůrazňují, že úprava složení rybí osádky je pouze jedním ze způsobů, jak omezit každoroční nárůst počtu sinic, jejichž toxiny dělají z vody tekutinu nebezpečnou pro koupání. „Zejména je potřeba zabránit už pouhému přítoku dalších živin,“ zdůrazňuje Blahoslav Maršálek, který je mezinárodně uznávaným odborníkem na sinice. Znamená to v postižených povodních vybudovat nebo zdokonalit čističky odpadních vod, zabránit splavování zemědělské půdy do řek a omezit používání fosfátových přípravků. Ministr zemědělství Petr Gandalovič již vloni slíbil přísnější pokutování těch, kdo nedodržují předpisy.
Se sinicemi se potýká většina moravských přehrad. Vodohospodáři chtějí z Brna a Plumlova udělat modelové příklady – zatímco ve velké Brněnské přehradě dochází k velké obměně vody, ve čtvrtinové Plumlovské tomu tak není. Proto tam vloni mimo jiné vyzkoušeli chemikálii PAX 18 za přibližně dva miliony korun. Dopad jejího využití má vyhodnotit speciální studie; zaznívají však hlasy, podle nichž je potřeba hledat přirozené cesty, jak se s masou sinic a živin pro ně vyrovnat. Proto také pro Plumlovskou přehradu odborníci zvažují využití takzvané aerace. Při ní jsou na dně nádrže uloženy rozvody s mikrootvory, do nichž kompresory ze břehu vhánějí vzduch případně obohacený o ozon. Ten zamezí růstu sinic a omezí jim přísun živin.
Aeraci chtějí vodohospodáři vyzkoušet i v Brně, kde by používání chemikálií bylo vzhledem k velkému průtoku málo účinné. Letos přes zimu tam vyzkoušeli metodu založenou na zkušenostech rybnikářů z letnění vodních ploch – břehy upuštěné přehrady na podzim a v březnu sypali vápenným hydrátem, který mineralizoval živiny. Příští rok vápnění zopakují s tím, že výška hladiny klesne na celý rok o deset metrů a zbytek vodní plochy čeká právě provzdušňování.
Zatím s rezervou se odborníci stavějí k návrhům odtěžit nánosy na dnech přehrad. Ty jsou pro ně ve větší míře neuskutečnitelné: podle předběžných odhadů by se jen náklady na uložení nánosů, které mohou obsahovat nebezpečné látky, pohybovaly ve stovkách milionů až miliardách korun. Další prostředky by stálo jejich odtěžení.
***
Také pro Plumlovskou přehradu odborníci zvažují využití takzvané aerace, tedy provzdušňování vody
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
