Na takto důmyslně připravenou akci se podle Ratajského reaguje velice těžko, rychlost se nepočítá na minuty, ale stejně jako v Norsku na hodiny. V kritickou dobu totiž musely bezpečnostní složky zpracovávat obrovské množství často protichůdných informací. A navíc, v době střelby celé Norsko upíralo pozornost směrem na Oslo, kde ve vládní čtvrti explodovala bomba.
"Systémově bychom se potýkali se stejnými problémy," řekl serveru Lidovky.cz a upozornil, že vybavení bezpečnostních jednotek je v důsledku dlouhodobého podfinancování velmi omezené.
PSALI JSME O KRITICE NORSKÉHO ZÁSAHU |
Norská policejní jednotka Delta je kritizována za to, že k cestě na ostrov nepoužila vrtulník, ten ale neměla okamžitě k dispozici. Stejné je to i v případě Česka, elitní Útvar rychlého nasazení nemá vlastní helikoptéru. "Používá vrtulník Letecké služby policie České republiky, do 50 kilometrů by tak bylo jednodušší jet automobily," uvedl Ratajský.
JAK BY REAGOVALA ČESKÁ POLICIE?První informace by se podle Ratajského dostala na základní policejní útvar, ten je povinnen ji prověřit a kontaktovat nadřízené orgány. Ty potom informují krajskou zásahovou jednotku a zároveň by měla být kontaktována jednotka Útvaru rychlého nasazení v Praze na Zbraslavi. Její reakční čas se počítá v hodinách, ne v desítkách minut. "Ti lidé nečekají vyzbrojeni ve vrtulníku, potřebují zajistit součinnost jiných součástí, což je často spojeno s obtížemi. Množství technických prostředků, které by jim byly k dispozici, není příliš velké," varuje bývalý policista. |
Co tedy norská policie mohla udělat lépe? Laxní byl přístup místní jednotky. "Policisté v místě příslušného oddělení měli informace co nejrychleji ověřit, na ostrov se vydat a zjistit, co se opravdu děje," naráží Ratajský na fakt, že místní muži zákona informaci o střelbě podcenili a nevyvinuli větší vlastní iniciativu.
Když totiž na ostrov dorazily první policejní jednotky, střelec se okamžitě vzdal. Kdyby tak místní policisté dopluli na ostrov dříve, obětí možná nemuselo být tolik.
Byli příliš mladí
Vliv na množství mrtvých měl podle Ratajského i věk. "Na poměrně malé ploše se nacházelo velké množství lidí ve věku 15 – 20 let, kteří se nedokázali kvalifikovaně bránit. Kdyby byli starší, možná by lidí nezemřelo tolik," odhaduje. Zásadní bylo i krytí v podobě exploze v centru Osla. "Svým významem přehlušila to, co se dělo na ostrově, byla totiž jasná narozdíl od dění na ostrově," upozorňuje expert.
Norská policie podle Ratajského v rámci možností svou práci odvedla dobře, útočník měl před bezpečnostními složkami obrovskou výhodu. "Spousta lidí své povědomí o správném policejním zásahu zakládá na tom, jak je jim prezentováno ve filmech, což ale neodpovídá."
A kolegů se zastává i šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. "Podle mého názoru postupovali dobře. Je něco jiného, když se to stane v pátek v deset hodin dopoledne, to jsou policisté v práci. Když se to ale stane v pátek navečer, tak mají sice pohotovost, ale už je musíte stahovat z domovů, ubytoven, což nějakou dobu trvá," upozorňuje.
Otázkou je, zda si z "úspěšné" akce nevezmou příklad i další radikálové. "Množství obětí bylo obrovské a nepotřeboval kvůli tomu krást jumbo nebo plánovat výbuchy v metru," varuje Ratajský. Bezpečnostní složky se teď podle něj vedle skupin budou muset více zaměřit i na jednotlivce.
