Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl ČTK náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.
Přesně před čtyřiceti lety, 10. prosince 1976, se v Praze konala schůzka, na které se začala utvářet československá opoziční iniciativa Charta 77. Její prohlášení vzniklo do konce roku 1976. Vznik Charty 77 se stal významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa. Byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v tehdejším sovětském bloku.
„Praha 6 poskytla Ústavu pro studium totalitních režimů pozemek, na kterém bude umělecký objekt následující tři až čtyři týdny stát,“ řekl mluvčí městské části Praha 6 Martin Churavý. Vizuální podobu instalace v současnosti navrhují vysokoškolští studenti.
Jako v ametické gangsterce
Landovský 6. ledna 1977 ráno vyzvedl v bytě spisovatele Pavla Kohouta kufřík s prohlášením, seznamem podpisů a více než dvěma stovkami obálek. Vezl ho do střešovického bytu spisovatele Zdeňka Urbánka, kde se správnost dokumentů ještě kontrolovala.
Auto řídil Landovský a s ním jeli Havel a Ludvík Vaculík směrem k budově Federálního shromáždění. Státní bezpečnost však už byla v plné pohotovosti a s několika auty začala chartistické vyslance stíhat jako v nějaké americké gangsterce, píše historik Jiří Suk v knize Politika jako absurdní drama, Václav Havel v letech 1975-1989.
„Havlovi se ještě v jedné vedlejší ulici podařilo vhodit do poštovní schránky asi čtyřicet obálek s adresami signatářů. Honička ovšem netrvala dlouho, policejní auta obklíčila vůz, z něhož byli chartisté doslova vytaženi, a každý zvlášť odvezen k výslechu,“ uvádí Suk. Zbývajících dvě stě obálek a originál prohlášení se seznamem podpisů zabavila StB.
Landovský řídil svého saaba
„Je to pravděpodobně nejakčnější scéna z celých dějin Charty. Landovský řídil svého saaba, tehdy luxusní auto. Instalace bude v místě, kde je s částí dopisů zadrželi,“ uvedl Matějka.
Základní ideou podle Churavého je, aby si kolemjdoucí mohli v pomníčku výtisk Charty 77 volně vyzvednout a její znění si tímto interaktivním způsobem připomenout. Praha 6 navíc podle Churavého chce v nedalekém Institutu Běhal Fejér připravit doprovodný kulturní program sestavený převážně z dobových archivních dokumentů ústavu pro studium totality. Podle Matějky pocházejí právě z dokumentů ze „sledovačky“.
