Kdo se stavbě za čtyři miliony korun obratně vyhýbá, jsou politici - i zítřejší vzpomínku k výročí 17. listopadu udělají jinde než u osm let starého monumentu. U Justičního paláce v Rooseveltově ulici nechali vloni postavit za jeden a půl milionu korun nový pomník. Pro jistotu z kovu.
Radnice a autor monumentu z Nových sadů Zdeněk Makovský svalují vinu za nezdařené skleněné dílo jeden na druhého. „Osobně bych byl nejraději, kdyby byl pomník co nejdříve odstraněn a nahrazen něčím důstojným,“ shrnul včera svoje pocity primátor Roman Onderka. Jenže zatím má město svázané ruce. Po dobu soudní pře, kterou radnice s autorem vede, totiž s pomníkem nesmí nic dělat.
Pavla Brázdilová, která po Nových sadech včera doprovázela svého vnuka, je už na vedení radnice rozzuřená. „Podívejte se na ten roh, tam už opadávají kousky skla. Měli by to odstranit, soud nesoud,“ svěřila se LN. „Ještě než začalo to počasí plné sněhu, hrála si tu malá holčička. Rodiče jí pak tahali z rány střep,“ dodala.
Pomník odbojů popraskal přímo při stavbě. Nyní se už ze skleněných desek slepených k sobě do podoby tří klínů odlupují drobné střepinky skla. Zatím jen drobně, sníh a voda zachycené za nimi ale ve spojení s mrazem rozpad urychlí. Radnice žádala Zdeňka Makovského jako autora, aby pomník odstranil a vrátil peníze. Ten naopak tvrdí, že problémy způsobila nekvalitně pracující dodavatelská firma, s níž se soudí, a navrhuje další opravy pomníku. Jako příklad uváděl jeho obložení kamenem. První kolo pře u soudu vyhrál autor monumentu, magistrát se podle svého mluvčího Pavla Žáry proti verdiktu odvolal.
Sám Makovský už nechce další vývoj komentovat, kvůli pomníku totiž zapadají další stavby, které připravil. V rozhovoru pro LN ale vloni upozornil i na to, že na stavu pomníku se podepsali také vandalové a nedostatečná ostraha ze strany radnice. „Všimněte si, že poškozené je místo mluvící o protikomunistickém odboji,“ řekl.
Rozhodnutí radních odstranit sporný pomník, proti němuž už protestovali i sami odbojáři, však zřejmě jen sotva co zvrátí. „Tak, jak vypadá monument dnes, by rozhodně vypadat neměl. Odboj si zaslouží určitě něco významnějšího od pohledu,“ míní primátor. Ještě před loňskými volbami však politici oznamovali, že nechají pomník alespoň zahalit - jejich tehdejší slib byť provizorního řešení se však dosud nenaplnil.
Dlouhodobým kritikem pomníku byla i radnice městské části Brno-střed, která jej od počátku spíše než do blízkosti rušné křižovatky navrhovala postavit jinam. Urbanisté tehdy na stejné místo navrhovali obelisk, historikové zase například starou parní lokomotivu jako symbol prvního vlaku, který do Brna přijel v roce 1839. Představitelé magistrátu ale v roce 1999 prosadili stavbu pomníku odbojů, který musel vzniknout ještě do konce roku. Zimní lepení skel, která bylo třeba zahřívat, ale spolu s prudkými změnami teplot urychlilo devastaci monumentu. Pomník přitom měl být největším skleněným objektem svého druhu. Text na tři skleněné klíny napsal Ludvík Kundera. Lidé nyní památník přirovnávají spíše k záchodkům a často se tak k němu chovají. Stav nezlepšila ani úprava okolí pomníku za milion korun.
Radnice a autor monumentu z Nových sadů Zdeněk Makovský svalují vinu za nezdařené skleněné dílo jeden na druhého. „Osobně bych byl nejraději, kdyby byl pomník co nejdříve odstraněn a nahrazen něčím důstojným,“ shrnul včera svoje pocity primátor Roman Onderka. Jenže zatím má město svázané ruce. Po dobu soudní pře, kterou radnice s autorem vede, totiž s pomníkem nesmí nic dělat.
Pavla Brázdilová, která po Nových sadech včera doprovázela svého vnuka, je už na vedení radnice rozzuřená. „Podívejte se na ten roh, tam už opadávají kousky skla. Měli by to odstranit, soud nesoud,“ svěřila se LN. „Ještě než začalo to počasí plné sněhu, hrála si tu malá holčička. Rodiče jí pak tahali z rány střep,“ dodala.
Pomník odbojů popraskal přímo při stavbě. Nyní se už ze skleněných desek slepených k sobě do podoby tří klínů odlupují drobné střepinky skla. Zatím jen drobně, sníh a voda zachycené za nimi ale ve spojení s mrazem rozpad urychlí. Radnice žádala Zdeňka Makovského jako autora, aby pomník odstranil a vrátil peníze. Ten naopak tvrdí, že problémy způsobila nekvalitně pracující dodavatelská firma, s níž se soudí, a navrhuje další opravy pomníku. Jako příklad uváděl jeho obložení kamenem. První kolo pře u soudu vyhrál autor monumentu, magistrát se podle svého mluvčího Pavla Žáry proti verdiktu odvolal.
Sám Makovský už nechce další vývoj komentovat, kvůli pomníku totiž zapadají další stavby, které připravil. V rozhovoru pro LN ale vloni upozornil i na to, že na stavu pomníku se podepsali také vandalové a nedostatečná ostraha ze strany radnice. „Všimněte si, že poškozené je místo mluvící o protikomunistickém odboji,“ řekl.
Rozhodnutí radních odstranit sporný pomník, proti němuž už protestovali i sami odbojáři, však zřejmě jen sotva co zvrátí. „Tak, jak vypadá monument dnes, by rozhodně vypadat neměl. Odboj si zaslouží určitě něco významnějšího od pohledu,“ míní primátor. Ještě před loňskými volbami však politici oznamovali, že nechají pomník alespoň zahalit - jejich tehdejší slib byť provizorního řešení se však dosud nenaplnil.
Dlouhodobým kritikem pomníku byla i radnice městské části Brno-střed, která jej od počátku spíše než do blízkosti rušné křižovatky navrhovala postavit jinam. Urbanisté tehdy na stejné místo navrhovali obelisk, historikové zase například starou parní lokomotivu jako symbol prvního vlaku, který do Brna přijel v roce 1839. Představitelé magistrátu ale v roce 1999 prosadili stavbu pomníku odbojů, který musel vzniknout ještě do konce roku. Zimní lepení skel, která bylo třeba zahřívat, ale spolu s prudkými změnami teplot urychlilo devastaci monumentu. Pomník přitom měl být největším skleněným objektem svého druhu. Text na tři skleněné klíny napsal Ludvík Kundera. Lidé nyní památník přirovnávají spíše k záchodkům a často se tak k němu chovají. Stav nezlepšila ani úprava okolí pomníku za milion korun.
