Bojíte se prozrazení? Pomoc lze přivolat i přes SMS, policie ale službu nepropaguje

Mnoho lidí o této možnosti ale neví, neboť policie ji poskytuje pouze hlasově postiženým a neslyšícím osobám. Pro širokou veřejnost ji považuje za neefektivní, proto o ní nemluví. V případě, že ji však člověk v nouzi využije, pomoci se mu dostane.

Tísňová linka, která umožňuje spojit se s policií pomocí textové zprávy, funguje v Česku již od roku 2006. Zřízena byla původně pro sluchově a hlasově handicapované v Praze, aby jim alespoň částečně ulehčila život. Postupem času se rozšířila po celé republice, speciální telefonní číslo je volně dostupné na internetových stránkách policie a její využití není nijak podmíněno. Orgán ji ale i po letech stále prezentuje pouze jako službu pro neslyšící.

‚Neotvírejte okna.‘ Varovné SMS chce Praha posílat všem občanům dotčeným havárií

Pomoci by přitom SMS linka mohla i lidem bez handicapu, kteří se ocitnou v kritických situacích, kdy z bezpečnostních důvodů nemohou hovořit, například jsou-li uneseni nebo v noci ve svém domě zaznamenají ozbrojeného lupiče. Zpráva může být i řešením v místech, kde by telefonický hovor mohl znemožňovat slabý nebo přerušovaný signál. Policie však o zavedení služby pro všechny občany aktuálně neuvažuje.

Policie: SMS jen při mimořádné události a po domluvě

„Využívání komunikačního SMS kanálu širokou veřejností by bylo neefektivní, neboť taková komunikace je mnohem náročnější na sdělení všech podstatných informací a domluvu,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí policejního prezidia Iveta Martínková.

Názorným příkladem, kdy by celoplošné informování o existenci tísňové linky pro textové zprávy bylo užitečné, je i tragická střelba v restauraci v Uherském Brodě před dvěma lety, při níž pachatel zastřelil osm lidí a další osobu těžce zranil. Jeden z návštěvníků, Petr Gabriel, se tehdy ukryl na toaletách a o celém incidentu opakovaně telefonicky informoval bezpečnostní složky i svou ženu. Riskoval přitom, že jej střelec najde a stane se jeho další obětí. Možnost zaslat SMS přímo policii by se v tu chvíli jevila jako bezpečnější.

„Může nastat situace, kdy operační důstojník po předchozím telefonickém oznámení vyhodnotí, že by z taktického hlediska bylo lepší komunikovat formou SMS zpráv. Musí jít ale o mimořádnou událost a SMS komunikaci musí předcházet klasický telefonický hovor,“ uvedla Martínková.

Sluchově a hlasově postižení mají přesně stanovený metodický postup, kterým by se měli při psaní textové zprávy řídit. Nenáročný manuál má urychlit komunikaci, snížit riziko nedorozumění a zabránit zneužití linky. Operátor na středisku tak po přijetí esemesky ví, že se jedná o neslyšící osobu.

Zneužití se netrestá

Jenže v momentě, kdy stejně postupuje i osoba bez handicapu, dispečer není schopen rozeznat, kdo o pomoc skutečně žádá. Odesílatele uvědomí o přijetí oznámení, následném postupu a na místo události vyšle policejní hlídku. Teprve až ta při osobním kontaktu odhalí, že jde o slyšícího člověka. Pomoc mu přesto pochopitelně poskytne. Osobě, která esemeskový kanál zneužije, přitom ani nehrozí žádný trest, neboť takové jednání z právního hlediska není nijak postižitelné.

Jednotný postup, jak se zachovat v případě, kdy někdo bude potřebovat naléhavou pomoc a nebude moci telefonovat, ale podle policistů neexistuje. Záleží, v jaké krizové situaci se osoba právě nachází a na okolnostech. Vždy je ale dobré alespoň vytočit číslo nouzového volání 158.

„Pokud někdo zavolá a v pozadí je slyšet pouze křik, sténání o pomoc nebo obdobné zvuky, které by nasvědčovaly tomu, že je někdo v ohrožení, snažili by se policisté volajícího všemi možnými a dostupnými prostředky vypátrat,“ vysvětlila mluvčí. Naopak na hovory, během nichž by volající pouze mlčeli, nemají policisté možnost reagovat. Řešením může být i rozeslání SMS známým a příbuzným, s žádostí, aby informovali příslušný bezpečnostní sbor.

Kontaktování policejních sborů za pomoci zprávy není standardní záležitostí ani ve světě, ve spoustě zemích se teprve rozvíjí. Ve Spojených státech amerických nebo Velké Británii tuto službu nabízejí, rovněž ji však omezují pouze na neslyšící a hlasově handicapované lidi. Předcházet ji navíc musí registrace telefonu do zvláštní databáze. Dvouletý pilotní projekt loni odsouhlasila také norská vláda.

Hasiči: Napsat zprávu trvá déle

Podobný způsob komunikace s neslyšícími využívají také ostatní záchranné složky v Česku. Stejně jako v zahraničí je ovšem umožněný pouze registrovaným osobám. „Aby operační středisko, vědělo, že jde o zprávu od neslyšícího a mělo číslo jeho mobilního telefonu, musí se dotyčný přihlásit do databáze neslyšících,“ řekla serveru Lidovky.cz Nicole Zaoralová, mluvčí Hasičského záchranného sboru České republiky.

Tísňovou linkou tohoto typu nyní disponuje deset krajů, chybí v Karlovarském, Zlínském, Středočeském a hlavním městě Praha. Plošně po celé republice by měla být rozšířena do konce letošního, případně během příštího roku. Široké veřejnosti ale dostupná přesto nebude.

„Neumím si představit situaci, která neumožní vytočit nouzové číslo. Délka psaní SMS mi přijde dlouhá oproti stisknutí tlačítka tísňového volání,“ vysvětlovala Zaoralová, podle níž je důležité nouzové číslo alespoň vytočiti. Hasiči pak následně stejně jako policisté prověřují, odkud osoba volá a co se mohlo stát. „Pořád je jednodušší telefon vytočit a jen zachrčet. Přenos zvuku je jistější a bezpečnější,“ uvedla.

Pomoc přes mobilní aplikaci

Identický postoj zastává i pražská záchranná služba. „Dispečer, aby mohl rozhodnout o závažnosti, o směřování záchranky a o prioritě, která je přidělena každému výjezdu, potřebuje s volajícím mluvit. Ve chvíli, kdy vytočí telefon a nechá jej vyvěšený, dispečer může alespoň poslouchat zvuky, které jsou v okolí,“ přibližuje tiskový mluvčí jednotky Dominik Horn.

Zdravotníci podle něj využívají rovněž mobilní aplikaci Záchranka, díky níž si poranění můžou přivolat pomoc jediným stisknutím tlačítka. Záchranářům se okamžitě odešle přesná poloha pacienta včetně dalších užitečných informací.

Mobilní aplikace Záchranka umožňuje přivolání pomoci jedním stiskem.

Zároveň radí, jak postupovat v případě první pomoci.

Všechny bezpečnostní složky přitom upozorňují, že pokud lidé pošlou SMS na čísla 112, 150, 155 nebo 158, nedoručí se, neboť linky nejsou touto funkcí vybaveny.

Důležitou roli sehrály textové zprávy při zneškodnění teroristů po pařížských útocích v roce 2015. Šestadvacetiletý grafik Lilian Lepére se tehdy před pachateli, kteří na útěku pobývali v jedné tiskárně, ukryl pod dřez a právě pomocí esemesky komunikoval se svými blízkými. Policie s ním vzápětí navázala kontakt přes mobilní telefon jeho matky, i díky tomu pak útočníky nakonec zneškodnila.