Existují dva základní typy životních pojistek. „Obyčejná“ riziková, kdy v případě úmrtí pojištěného pojišťovna vyplatí sjednanou částku pozůstalým uvedeným ve smlouvě, a takzvané kapitálové, případně investiční životní pojištění. Klient, který má jeden z posledně jmenovaných typů pojištění, je nejen pojištěn na riziko smrti, ale také spoří. Po dosažení stanoveného věku je mu vyplaceno dohodnuté pojistné plnění.
„Maximální garantované zhodnocení činí od roku 2004 - kdy o tom rozhodlo ministerstvo financí - 2,4 % ročně,“ říká tiskový mluvčí Kooperativy Marek Vích. Pojišťovny však klientům standardně připisují více - loni se výnos klientských účtů pohyboval mezi 4 a 5 procenty. Neúročí se však celá vkládaná částka, nýbrž jen její část. Ta druhá kryje riziko v případě, že pojišťovna by v případě smrti nebo úrazu musela vyplatit dohodnutou sumu.
Ředitel Wüstenrot pojišťovny Patrik Balla tvrdí (a svá slova dokládá společným výzkumem České asociace pojišťoven a Vysoké školy ekonomické), že na českém trhu ještě stále chybějí jednodušší a přesněji zacílené produkty za rozumnou cenu. Ty by mohly zájem o životní pojištění oživit. Z průzkumu totiž vyplynulo, že i přes reformované chápání životního pojištění jako formy spoření je stále ještě dost těch (61 % dotázaných), kteří uzavírají pojistku především kvůli ochraně své rodiny nebo blízkých. Výnos z vložených peněz je pro ně něčím navíc.
Pojištění spolu s hypotékou K podnícení zájmu o životní pojištění a penzijní připojištění napomáhá i demografický šok z rychlého stárnutí populace. Právě to podle Woitsche rozhodne o zvyšování zájmu o soukromé životní pojištění. Ve světě se tak už stalo. Stačí si srovnat, kolik ze svého příjmu jsou obyvatelé různých států ochotni investovat do životního pojištění.
Zatímco u nás jsou to prozatím jenom 4 % z příjmu obyvatel, ve Francii je to už 10 %, ve Švýcarsku 13 % a ve Velké Británii dokonce 20 %. Pozadu jsme i v podílu životního pojištění na celkovém pojistném.
„Jeden z výrazných trendů ve skupině mladých lidí mezi 25 a 35 lety je uzavřít životní pojištění spolu s hypotékou,“ říká Vích. Největší zájem o životní pojištění však jeví skupina občanů nad třicet let. Ti na rozdíl od těch nejmladších začínají myslet na zadní kolečka. Klíčové je zvolit vhodný produkt, případně si nechat namíchat individuální soubor pojištění, který může pokrýt nejen případ smrti nebo dožití.
„Do balíčku lze dodat i další kategorie - třeba pojištění pracovní neschopnosti, úrazu či pobytu v nemocnici,“ uvádí Woitsch a dodává, že každý si musí rozmyslet, co je schopen platit z vlastní kapsy a na co by měl být pojištěn. Kromě volby vhodného produktu je důležité správně nastavit i jeho parametry -například výši pojistné částky pro případ smrti a pro případ dožití. Pojistné by nemělo přespříliš zatěžovat rodinný rozpočet, aby bylo možné ho platit dlouhodobě. Pojišťovny dnes nabízejí i flexibilní formy životních pojištění.
V případě dnes velmi populárního investičního životního pojištění si způsob zhodnocení spořicí části smluv určují sami klienti.
„Ti, kteří se nebojí vyššího rizika, mohou běžně dosáhnout až osmi procent ročně,“ dodává Marek Vích.
Varianty rizikového pojištění Životní pojištění je jedním z nejsložitějších finančních produktů, vyplatí se vzít si na pomoc finančního poradce. Ten pomůže třeba při sjednávání pojištění k hypotéce. I tady jsou totiž varianty. Rizikové pojištění může být jednak s lineárně klesající pojistnou částkou; to znamená, že se pojistná částka pro případ smrti neustále lineárně snižuje a každý rok je klient pojištěn na menší částku. V druhém případě se jedná o pojištění s klesající pojistnou částkou dle úroku z úvěru. V tomto případě klesá pojistná částka pro případ smrti v přímé závislosti na tom, jak klesá aktuální dluh pojistníka vůči poskytovateli úvěru.
Konečně existuje varianta s konstantní částkou, kdy je klient po celou dobu pojištění pojištěn na stejnou částku, z níž se v případě úmrtí doplatí dluh bance, a zbytek do výše pojistné částky dostanou pozůstalí.
