Že žádná z verzí nepřekonává originál, není překvapením – to se povede jen málokdy. O to víc lze obdivovat odvahu těch, kteří se o to pokusili. Při bližším ohledání však vystupuje, kdo z nich měl k původním verzím nějaký vztah a pro které to naopak byla předem marná snaha. Hned několik kolegů vtisklo Janotovým písním svou tvář. Jejich verze jsou nejen nápadité, ale zároveň v repertoáru skupin nebudou exotikou. To platí zejména o Trabandu, Květech, Jablkoni, Tara Fuki a překvapivě i o folkrockových Jarret či dravé world music úpravě od Čankišou.
Zatímco po hudební stránce se tu objevuje celá řada zajímavých uchopení, hůře se všichni vypořádávají se zpěvem, který občas zavání patosem i přehnanou úctou. Na druhé straně pole pak zůstávají ti, jejichž příspěvky napovídají, že se vztahem k Janotově tvorbě to nebude tak žhavé, případně se s duchem originálu zcela minuli. Sem patří třeba prázdný experiment Oldy Krejčovse a jeho projektu Okrej či verze skupiny Maraca, která z balady Bitva na Tursku vyrobila nudný melodram.
Snad se album aspoň pro některé věrné Janotovy posluchače stane něčím víc než jen kuriozitou. Kdyby však dokázalo mladšímu publiku otevřít utajený svět klenotů Janotovy tvorby, bude jeho význam naplněn vrchovatě.
***
HODNOCENÍ LN
**
Ztracený ve světě
(atribute to Oldřich
Janota)
Indies Scope 2009
