Karel Gott se oženil. Tato prostá věta zajisté zasáhla mnohé z nás, jeho věrných fanoušků a obdivovatelů, ale ani ostatní, méně zaujatí pozorovatelé Mistrovy závratné kariéry nejspíš nezůstali zásahu ušetřeni. Neočekávané rozhodnutí doposavad zatvrzelého starého mládence připomnělo nám všem neúprosný název Dylanova hitu, který zněl v dobách Mistrových začátků The Times They Are a-Changin’.
Ano, časy se mění a těžce zkoušený občan je po zdražení jízdného na železnici, zvednutí cen všech možných komodit a zavedení poplatků u doktora konfrontován s pádem dalšího pilíře jistot. Jako by už toho všeho nebylo dost, král našeho Gottlandu se nám v Americe ožení. Teď už jen zbývá, aby Slavia vyhrála ligu a Otakar Motejl přestal kouřit, a nastane absolutní chaos a rozvrat všech dosavadních jistot. Věru neradostné vyhlídky skýtá rok 2008.
Přesto ale si troufáme tvrdit, že tato zpráva nese s sebou i jistá pozitivní sdělení.
Pokračování na straně 10
Dokončení ze strany 1
Mistr několikrát přiznal, že dostává denně stovky dopisů a rozděluje je na dvě hromádky. V první, menší hromádce jsou doporučení typu „Zpívat, zpívat ano, mluvit, mluvit ne.“ Vedle, ve vysokém štosu navoněných a srdíčky vyzdobených dopisů jsou prý samé nabídky k sňatku. Všechny tyto Mistrovy nevěsty mají nyní po nadějích. A tento ohromný potenciál vdavekchtivých paní a dívek bude nyní vržen na český reprodukční trh a do roka, nejdéle do dvou, můžeme zde očekávat novou populační explozi podobnou té ze sedmdesátých let minulého století, novou generaci tzv. Gottových dětí. A můžeme zase o něco odložit důchodovou reformu. Kromě toho se domníváme, že i druhá skupina pisatelů bude nakonec uspokojena, neboť Mistr se nejspíše vypovídá doma a na pódiích již nás bude oblažovat jen svým slavičím zpěvem. Kdo jste někdy byl ženatý, dáte nám jistě za pravdu.
Možná s námi v tuto chvíli budou někteří čtenáři polemizovat a v duchu počítat věkový průměr Slavíkova fanklubu. Ale dejme pozor, abychom se nepřepočítali. Jednak Mistrovo nepopiratelné charizma poznamenalo již mnoho generací našich spoluobčanek a kromě toho na nohy postavené české zdravotnictví nával rodiček, byť snad i pokročilejšího věku, jistě hravě zvládne, a ještě na něm i slušně vydělá.
Své radostné „Hosana“ mohou však v této chvíli zvolat i všichni čeští donchuáni, sukničkáři či svůdníci, zkrátka všichni ti, kdož mají neudržitelnou slabost pro něžné pohlaví a dovedou hladce přejít od slov k činům. Situace, která po Mistrově svatbě nastala právě v jejich oboru, se snad dá přirovnat jen k pádu berlínské zdi a rozpadu sovětského impéria. Ti nejpřipravenější z nich již nyní jistě vyrážejí, aby zabrali Mistrem vyklizené pozice, a jejich díky směřují tam nahoru na Bertramku. Vždyť z jejich bojiště odešel nejprotřelejší dobyvatel dámských budoárů a ložnic, a to v plné síle a dobrovolně!
Ve vzduchu však zůstává viset otázka: Proč? Proč se náš milovaný a celým národem společně vlastněný doživotní zlatý slavík rozhodl patřit jen jedné jediné ženě? Znalci Mistrova díla již samozřejmě delší dobu cosi tušili. Ještě v šedesátých letech v Riu či Las Vegas Mistr nezávazně flirtoval s Lady Karneval. Avšak už v polovině let sedmdesátých se v některých písních ozývá téma hledání „tepla domova“ (Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?), které se Velkému Pěvci evidentně podařilo najít v letech osmdesátých (Mám tu krásný výhled). V devadesátých letech nacházíme v Mistrových písních potřebu pevnějšího partnerského svazku, zřejmě plynoucí z pocitu odcizení ve velkém prázdném domě (Když muž se ženou snídá). A na posledním albu je již vše zřejmé, když Mistr sám přiznává dříve od něj neslýchanou věc, že jsou Ženy, které nemůžeme mít. Zde shledáváme již zcela nepochybný příznak připravenosti pro manželský život.
Důvody Mistrova překvapivého rozhodnutí mohou však docela dobře být i rázu ryze pragmatického. Před nedávnou dobou publikovaly všechny celostátní deníky včetně tohoto výsledky nejnovějšího výzkumu britských vědců. Tento výzkum se zabýval délkou života u dvou různých skupin mužské populace. Britští vědci dokázali, že ženatí muži se dožívají vyššího průměrného věku než muži svobodní. Protože Mistr je znám jako vskutku renesanční osobnost se širokým kulturním i společenským rozhledem, nepochybujeme, že je dobře obeznámen s výsledkem výše zmíněného výzkumu, a tato znalost jistě mohla hrát jen nepatrnou, ale třeba i rozhodující roli při jeho lasvegaském rozhodování.
Domníváme se tedy, že Mistr udělal rozhodnutí správné, a to nejen pro své fanoušky, ostatní kulturní veřejnost a národní hospodářství, ale i pro sebe. Přejeme tedy tímto jemu i celé rodině další a další dobré roky.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
***
Tento ohromný potenciál vdavekchtivých paní a dívek bude nyní vržen na český reprodukční trh a do roka zde můžeme očekávat novou populační explozi
O autorovi| Karel Gustav Božan, člen skupiny Karel Gott revival band, estrádní umělec
