Tradice olympijské pochodně se zrodila až ve 20. století našeho letopočtu. Poprvé byla pochodeň zapálena v roce 1936 před olympiádou v Berlíně. Hitlerovské Německo totiž vymýšlelo řadu různých cest, jak předvést světu „nejlepší olympiádu historie“. Tehdy se také pochodeň poprvé a zatím naposledy prohnala při cestě na olympijský stadion Prahou.
Zásluhu na vytvoření tradice má i kontroverzní německá režisérka dokumentárních filmů Leni Riefenstahlová, která o zapálení ohně a následných hrách natočila přelomový film Olympia.
Ve 30. letech ale byla řecká Olympia, kde se nacházejí rozvaliny antického stadionu, chrámů i tréninkových budov, zaostalou zemědělskou vesnicí, kam vedla jen polní cesta. Právě díky pochodni se místní dočkali nové „asfaltky“. V dnešní době se na Olympii každé dva roky obrátí pozornost celého světa, protože tady začíná štafeta pro letní i zimní olympijské hry.
Olympijská pochodeň patří k hlavním symbolům olympijských her a od her v Aténách před čtyřmi lety je štafeta plánována tak, aby oběhla celý svět.
Jako nosiči ohně se střídají známí sportovci, slavní herci i „obyčejní“ lidé.
***
Zajímavosti kolem olympijské pochodně K mořskému dnu, střemhlav ze skokanského můstku nebo na palubě concordu. To všechno už „zažila“ olympijská pochodeň. V roce 1976 cestoval oheň z Řecka do Kanady v podobě radiového signálu. Dvakrát oheň zhasl -před čtyřmi lety v Aténách a poprvé v roce 1976 během olympijských her v Montrealu.
