Pondělí 22. července 2024, svátek má Magdaléna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Poprvé změřil tlak krve

Česko

KALENDÁŘ VĚDECKÝCH OSOBNOSTÍ A OBJEVŮ

Před 340 lety se narodil první fyzik přírody Stephen Hales

Kdo se pokusí pochopit věci přírody jako vědec, a nikoli se jim podivovat jako blázen, ten je všude považován za kacíře a popírače Boha, posteskl si svého času filozof Spinoza, původně aspirant na rabína, který byv za své názory vyobcován živil se na holandském venkově broušením čoček.

Nebyl sám, z profesionálních sluhů božích takhle narazili už Roger Bacon ve 13. století či Pierre Teilhard de Chardin v osvíceném století dvacátém. Naproti tomu jiní jejich druzi v povolání, kněží, mniši, si vedle svých církevních povinností spokojeně a bez ideologických problémů bádali přesvědčeni, že jednou z jejich povinností je poznávat Stvořitele skrze výzkum jeho veledíla...

V českých zemích takto vynikli kupříkladu Prokop Diviš či Gregor Mendel. Jedním z vědců-kleriků ve světě je Stephen Hales.

Narodil se 17. září 1677 v Bekesbourne na jihovýchodě Anglie. Na univerzitě v Cambridgi vystudoval teologii. Celý život potom působil jako pastor na různých místech Anglie. Ovlivněn osobností i dílem Isaaka Newtona, kterého jistě poznal během studií, vytkl si za cíl přesvědčit lidi o „existenci, síle a moudrosti božského architekta“. Jeho hlavní badatelskou parketou byla fyziologie, a to jak živočichů, tak rostlin (do té druhé se pustil jako první na světě, pročež je považován za zakladatele rostlinné fyziologie). Podařilo se mu změřit rychlost růstu rostlin, jejich ztrátu vody vypařováním a sací tah kořenů v průběhu dne, sestrojil aparaturu k měření tlaku mízy v cévách rostlin. Výsledkem byla roku 1727 mimořádně působivá a úspěšná kniha Vegetable Staticks.

Pokusy s mízou Halese přivedly i k jeho nejznámějším a také nejefektnějším pokusům – k prvním měřením tlaku krve. Svázané ležící klisně zavedl do krční tepny mosaznou trubici, kterou pomocí vypreparované husí průdušnice (potřeboval pružnou hadičku) propojil s dlouhou, kolmo postavenou skleněnou trubicí. Asi se docela divil, když krev vystoupila do takové výšky, že ji asistent musel odečítat vstoje na židli. Naměřil 251,5 centimetru.

Při pozdějších pokusech se psy naměřil 198 cm vodního sloupce (mimochodem, běžný systolický tlak dospělého člověka v těchto jednotkách bývá kolem 150 cm). Tyto pokusy, knižně shrnuté v roce 1733, v podstatě nastartovaly rozvoj fyziologie krevního oběhu a metod měření krevního tlaku, díky nimž to nyní jde mnohem pohodlněji, a hlavně – bez jediné kapky krve.

Hales se pustil i do měření teplot vdechnutého a vydechnutého vzduchu, teploty kůže, podpaží, úst a moči. Z toho pak vydedukoval, že teplota těl lidí a některých zvířat (savců a ptáků) je při různých okolních teplotách víceméně konstantní, objevil tedy teplokrevnost. Svými experimenty s dekapitovanými (hlav zbavenými) žábami se stal průkopníkem klinického výzkumu reflexní nervové aktivity. Kolem roku 1730 na nich dokázal, že reflexní pohyby („ucukávání“) končetin lze vyvolat vpichy do kůže i po dekapitaci, nikoli však po narušení míchy (de facto tedy objevil, že klíčovou roli v reflexní aktivitě hraje právě mícha).

Z jeho technických vynálezů zmiňme alespoň přístroje na konzervaci jídla a odsolování mořské vody či ventilátor pro vhánění čerstvého vzduchu do věznic a nemocnic. Chemii obohatil vynálezem tzv. plynopudné vaničky (jímání plynů nad vodním uzávěrem na způsob sifonu).

Stephen Hales zemřel roku 1761 jako člen Royal Society a člen francouzské Akademie věd. Stvořitel z něho měl jistě radost.

Autor: