Potkali se na škole a založili spolu ateliér. A protože v něm chtěli nabízet porcelán a keramiku, pojmenovali svou novou značku Whitefruits, tedy Bílé ovoce. Gabriel Vlach a Antonín Tomášek nejsou jediní čeští návrháři, kteří pracují s porcelánem. O každém kusu své práce ale dokážou poutavě vyprávět hodiny a hodiny. Každé jejich dílo má totiž svůj vlastní příběh.
Morbidní doktor Bolíto „Naše věci jsou především funkční samy o sobě a design je v podstatě jen jejich nadstavba. Ale když si někdo dá práci, může objevit některé skryté detaily a interní humor.“ Například sérii talířů Bolíto, které svou poetikou připomínají dětské malované talíře ze šedesátých let, ale ve skutečnosti jde o jejich poněkud morbidnější varianty. Nebo hrnečky Made in Czechoslovakia. V každém z nich je ukryta fotografie nebo kresba, které designéři našli v různých starých památnících a knihách. Objeví se ale až po nějaké době - obarvuje je čajová sedlina, která se v hrnečku zachytává. „Takže když ho budete mýt moc pečlivě, fotka se vám neukáže.“ Design se musí nejen vymyslet, ale i prodat K úspěchu Whitefruits nepochybně patří i to, že se oba keramici už při studiu začali učit, jak své výrobky prezentovat a prodat. „Byla to v podstatě jen menší skupina lidí, která se vytvořila kolem našeho asistenta Dana Piršče. Všechny nás bavil i tenhle aspekt naší práce.“ Díky tomu vymýšlejí nejen takové věci jako prodej porcelánu v maringotce a na váhu, jaký předvedli vloni na Designbloku, ale naučili se jednat s výrobci, domlouvat si zakázky v továrnách a další užitečné věci. „Všechno tohle bychom rádi někomu předali, protože to jsou rady i kontakty pro začínající tvůrce často k nezaplacení.“
