Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Porodní bábu znali už neandertálci

Česko

Trojrozměrná rekonstrukce porodu naznačuje, že příchod na svět se u neandertálců patrně neobešel bez asistence dalších osob. Naši vzdálení příbuzní si tak pomáhali více, než si vědci dosud mysleli.

Z hromádky kostí dovedou sestavit barvitý příběh. Tak lze ve zkratce přiblížit práci sehrané dvojice švýcarských badatelů. Neurobiolog Christoph Zollikofer a antropoložka Marcia Ponce de León z univerzity v Curychu začali spolupracovat už koncem 80. let. Vyvinuli počítačový program, který umožňuje vytvářet trojrozměrné rekonstrukce kosterních pozůstatků lidských předků. „Nalezené kosti jsou obvykle nekompletní, deformované a často i pokryté různými sedimenty,“ popisuje Zollikofer důvody jeho vzniku pro časopis Science.

Prostorovým modelováním se z úlomků kostí dá „vydolovat“ řada zajímavých informací. Prvním větším úspěchem švýcarských badatelů bylo vytvoření rekonstrukce lebky neandertálského dítěte nalezeného v Gibraltaru - z několika úlomků lebky se zrodil celý obličej.

Pohled na pravěký porod Nyní Zollikofer a Ponce de León prozkoumali 141 kostí, případně jejich úlomků patřících neandertálskému novorozenci objevenému v severokavkazské jeskyni Mezmajskaja. Šlo o relativně dobře zachovalý nález z doby před zhruba 40 tisíci let. Jak uvádí časopis New Scientist, vědci po pečlivém prostudováních kosterních pozůstatků vytvořili vůbec první trojrozměrný model kostry neandertálského novorozence. Minulý týden ho zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Vzniklé schéma pak propojili s počítačovou rekonstrukcí pánve neandertálské ženy a simulovali pozici dítěte při porodu. Jako předloha jim v tomto případě posloužily starší kosterní nálezy z jeskyně Tabun na území dnešního Izraele.

Švýcarský tým zjistil, že porodní cesty byly u vzdálených příbuzných člověka o něco širší než u dnešních lidí. Neandertálské dítě mělo při narození zhruba stejně velký mozek (400 cm3) jako novorozenec tehdejších moderních lidí Homo sapiens. Jeho lebka však byla robustnější: obličej „zdobily“ vystouplejší nadočnicové oblouky a mohutnější čelisti.

Badatelé se proto domnívají, že byl porod u neandertálců podobně komplikovaný jako u moderních lidí. Podle jejich názoru musel našim vzdáleným příbuzným s příchodem dítěte na svět někdo pomáhat. Sociální vazby ve skupině tedy byly patrně silnější, než se odborníci doposud domnívali.

„Velikost mozku novorozence kolem 400 cm3 představuje pravděpodobně evoluční limit, kterého dosáhl už společný předek neandertálců a moderních lidí,“ domnívá se Christoph Zollikofer. To by podle něj mohlo znamenat, že už 800 tisíc let platíme za velký mozek vysokou evoluční cenu v podobě problémů při porodu.

Více jídla pro růst mozku?

Od porodu pokročili vědci ke studiu vývoje neadertálských dětí. Využili kosterní pozůstatky dvou batolat, zhruba devatenáctiměsíčního a dvouletého, nalezené v syrské jeskyni Dederiyeh. Opět sestrojili trojrozměrné počítačové modely celých koster, velkou pozornost věnovali především lebkám.

Z porovnání modelu novorozence, batolat a starších dětí vyplynulo, že mozkovny neandertálců rostly rychleji, a to zhruba o pět až deset procent. Protože však byl jejich mozek i v dospělosti větší, zabral vývoj ve výsledku stejnou dobu jako u moderních lidí.

Rychlé „bobtnání“ mozku těsně po narození mohlo podle odborníků znamenat vyšší nároky na výživu malých dětí. A ta zase více zaměstnávala matku. Méně vytížené ženy našich předků tak zvládly péči a shánění potravy pro více dětí. Rychlejší rozmnožování tedy mohlo být jedním z důvodů, proč naši předci přežili, spekulují autoři studie.

„Velkou otázkou je, co se stalo s našimi předky před 50 tisíci let,“ uvažuje Christoph Zollikofer v časopise New Scientist. Nyní to vypadá, že dávní Homo sapiens a neandertálci měli při narození stejně velké mozky. Dnešní novorozenci však za tehdejšími rozměry zaostávají. „Jsou nyní mozky dětí lépe organizované? Nebo jsme kdysi vyměnili kousek inteligence za menší a méně nákladný mozek?“ uvažuje dále Zollikofer.

***

Rychle „bobtnající“ mozek a těžký porod

Nové analýzy kosterních pozůstatků mění pohled na neandertálce. Vědecký tým z curyšské univerzity zjistil, že po narození se jejich mozek zvětšoval rychleji než mozek moderních lidí. Neandertálský porod byl patrně podobně komplikovaný jako u našich předků.

Na základě kosterních pozůstatků týden starého neandertálského novorozence z ruské jeskyně Mezmajskaja vytvořili vědci jeho počítačový model. Porovnali ho s modelem devatenáctiměsíčního dítěte, který vznikl po prostudování ostatků ze syrské jeskyně Dederiyeh.

Rekonstruovanou kostru novorozence spojili švýcarští vědci s modelem pánve neandertálské ženy. Simulovali tím pozici dítěte při porodu. Podle nich byly porodní cesty neandrtálců širší než u moderních lidí, ale hlava dítěte byla zase větší.

Trojrozměrné počítačové rekonstrukce kosterních pozůstatků provádí švýcarský tým s úspěchem už od 80. let.

Autor: