„Téměř 28 procent všech společností, které ve sledovaném období podpořily některou stranu darem, zároveň v tomto období vyhrálo alespoň jednu veřejnou zakázku. Celkem darující společnosti získaly veřejné zakázky v hodnotě cca 390 miliard korun,“ vypočítává analýza Centra aplikované ekonomie Univerzity Karlovy.
ČTĚTE TAKÉ: |
Její autoři upozorňují, že právě v této oblasti dochází k jasnému střetu zájmů. „Ve zkoumaném vzorku jsme skutečně zjistili, že společnosti, které získávají více veřejných zakázek, darují politickým stranám častěji. Analýza dat o veřejných zakázkách zadaných krajskými úřady mezi lety 2006 a 2014 ukázala, že společnosti, které darují stranám zastoupeným v krajských radách, získaly veřejné zakázky hodnoty o 57 procent větší než nedarující podniky,“ uvádí práce.
Podle Palanského je třetina firemních dárců zároveň získávající veřejné zakázky vysoké číslo. „Firem-donátorů je pouze zlomek. Že vyhrávají veřejné zakázky, má asi nějakou souvislost. Důležité je najít kanál, skrz který tyto výhody plynou,“ míní.
Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) nedávno uvedl, že politické strany by napříště od právnických osob dary vůbec neměly přijímat. Stejně jako je tomu leckde v zahraničí. S tím nicméně Palanský nesouhlasí.
„Transparentnost je lepší než zákaz. Peníze by se totiž akorát skrývaly a nebude se vůbec vědět, od koho dary přišly. Lepší je vše transparentně vykazovat, pak budeme znát všechny zdroje peněz a můžeme vyhodnotit, jestli je něco problematické, či ne,“ upozorňuje.
Pomůže novela?
Řešení může přinést ministerská novela týkající se financování politických stran. Klíčová je však podle ředitele Transparency International Davida Ondráčky existence nezávislého kontrolního úřadu, který by mohl v případě porušení pravidel udělovat sankce. V Polsku úřad existuje, jeho členy jmenuje prezident z řad nepolitiků.
Prozatím však nemá vznik úřadu dostatečnou podporu, shodu by se měli pokusit najít poslanci v rámci speciální skupiny. Novela by propříště stranám nařizovala zavedení transparentních účtu, platby v hotovosti do 5 tisíc korun a zvyšovala by sankce za porušení pravidel. K jejím sporným bodům podle občanských iniciativ patří dary pro strany a hnutí do 2 milionů korun či možnost posílání financí prostřednictvím SMS.
Dary politickým stranám
Ondráčka upozorňuje na potřebu stanovit kritéria pro vyhodnocování nákladů stran na inzerci, aby postihly například i slevy na billboardy. Do stranických výdajů na kampaň by bylo třeba započítat i náklady spřízněných občanských sdružení a samotných kandidátů. Stanovit by bylo třeba rovněž termín zahájení volební kampaně, a to zhruba až na tři měsíce před volbami, a povinnost vyúčtovat výdaje do dvou měsíců od voleb.
Limity výdajů na volební kampaň zatím platí jen pro prezidentské volby. Kandidáti musejí mít transparentní účet a nesmějí vynaložit více než 40 milionů korun, v případě postupu do volebního finále 50 milionů korun. Přezkum financování zákon svěřil senátnímu mandátovému a imunitnímu výboru, který si kvůli tomu musel najmout auditorskou firmu.
