23. února 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Poslanci gayům a lesbám vzkázali, že je nezajímají, zvlášť před volbami, říká Sloboda

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Sociolog Zdeněk Sloboda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sociolog Zdeněk Sloboda | foto: Meltingpot, Colours of Ostrava

PRAHA Poslanci se v úterý odmítli zabývat návrhem, aby si lesby a gayové mohli přiosvojit partnerovo dítě. Šlo o poslední pokus o zařazení novely na jednání sněmovny. „Ukazuje to, že téma není pro politické strany zajímavé a důležité. Některé strany, které třeba i slíbily podporu nebo by měly být logicky spojenci takového návrhu, navíc ukázaly, že je to pro ně marginálie,“ říká zklamaně v rozhovoru pro server Lidovky.cz zakladatel organizace PROUD hájící zájmy LGBT komunity a sociolog Zdeněk Sloboda.

Lidovky.cz: Sněmovna se v úterý odmítla zabývat návrhem, aby si lesby a gayové mohli přiosvojit partnerovo dítě. V hlasování se vyslovilo pro projednávání 64 poslanců, proti šedesát. Byl to poslední pokus o zařazení novely o takzvaném přiosvojení na jednání sněmovny. Jak takové rozhodnutí vnímáte?
Je to samozřejmě zklamání. Už i proto, že na balkóně ve sněmovně během toho, co poslanci hlasovali o zařazení bodu do jejich programu, seděly rodiny s dětmi, které na to čekají už poměrně dlouho. Ukazuje to, že téma není pro politické strany zajímavé a důležité. Některé strany, které třeba i slíbily podporu nebo by měly být logicky spojenci takového návrhu, navíc ukázaly, že je to pro ně marginálie. Nemají potřebu o tom vůbec diskutovat.

NOVELA ZÁKONA O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ

  • Ústavní soud v loňském červnu otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Svobodní gayové a lesby si dosud teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli, po uzavření registrovaného partnerství už to nešlo.
  • Ve stejnopohlavních rodinách vyrůstalo v roce 2011 okolo tisíce dětí.
  • Nález soudu se ale přímo nevztahuje ke společnému osvojení. Nedopadá ani na situace, kdy registrovaný partner chce osvojit partnerovo dítě.
  • Novela zákona o registrovaném partnerství by měla umožnit přiosvojení dítěte partnera či partnerky v rámci registrovaného partnerství v případech, kdy má dítě právně pouze jednoho rodiče (pouze jeden rodič je uveden v rodném listu dítěte) nebo kdy druhý rodič o dítě nepečuje a dá souhlas s osvojením dítěte partnera.

Lidovky.cz: Svědčí o to jejich nezájmu, nebo máte pocit, že se spíše nechtějí do tohoto tématu pouštět, protože stále ještě vyvolává kontroverzní reakce?
Strany, které jsou proti tomuto návrhu, jsou poměrně konzistentní. Je to třeba ODS, KDU-ČSL a TOP 09 bez Starostů. U ostatních stran je to trochu problematičtější. Zvlášť u ČSSD nebo u Starostů. Ti tvrdili, že jsou všichni pro. A nakonec se buď zdrželi hlasování, nebo dokonce hlasovali proti zařazení na program.

Lidovky.cz: Co za tím podle vás je?
Důvodů je asi více. Jedním z nich je asi i to, že nechtějí před volbami tohohle téma otevírat. Nikomu nijak nepomůže, respektive pomůže jen odpůrcům. Těm, kteří jsou pro, to plusové body nepřinese. Gayové a lesby totiž nevolí podle toho, kdo podporuje jejich práva. Zároveň mají poslanci nejspíš pocit, že je to okrajová záležitost a že se týká jen několik desítek nebo stovek lidí. To ale není pravda. Takové rodiny mají i širší část rodiny (Odhady odborníků navíc hovoří až o dvou a půl tisíci dětí, které žijí v rodinách s dvěma matkami nebo otci - pozn. red.). Uvidíme, jestli volební chování v nadcházející období bude toto nějakým způsobem reflektovat.

Lidovky.cz: Co aktuální krok poslanců znamená pro LGBT komunitu a její aktivisty? Vy sám působíte jako jedna z hlavních tváří organizace PROUD bojující nejen za práva homosexuálů. Naznačil jste ale, že je pro vás chování zákonodárců zdrojem velké skepse a že přemýšlíte o pauze. Jak to tedy vypadá po úterním rozhodnutí?
S ostatními zástupci naší organizace jsme se nad tím ještě nesešli. Já osobně bych si ale vážně pauzu chtěl dát. Možná chci odejít i do důchodu. Neznamená to ale, že tu nejsou další lidé, kteří v tom nechtějí pokračovat. Agenda PROUDu i dalších organizací je poměrně velká.

Lidovky.cz: Kolik členů vaší organizace také přemýšlí o stažení se s z aktivistické role? Jste to vy, kolega Petr Laně, který se už brzy stane prvním osvojitelem v registrovaném partnerství... Ještě někdo?
Celkově nás není moc (členů v organizaci zabývající se rovnoprávností nejen gayů, ale třeba i starých lidí - pozn. red.). V momentě, kdy bychom odešli my s Petrem Laněm, tak to sice není úplně polovina, ale i tak je to poměrně velké množství. Budeme se bavit o tom, jakým směrem by se teď měla organizace ubírat, a jak budou pokračovat naši kolegové. Lobbistická skupina, která komunikuje s poslanci, či právnická sekce funguje dál. Samozřejmě vyjednávání politické podpory k novele zákona o přiosvojení je problematické. Na stole bude až s další sněmovnou. Jaká bude konstelace, to se teprve uvidí. Jestli bude ve vládě KDU-ČSL s SPD či jinou konzervativní stranou, tak šance nebude.

Lidovky.cz: Současné složení sněmovny vám dávalo šanci?
Když se složila současná sestava sněmovny, v níž má ČSSD poměrně velkou sílu, tak jsme si říkali, že žádný velký problém asi být nemusí. Strana dlouhodobě toto téma podporovala. Navíc je to víceméně středolevicová liberálnější strana. Jenže problém nenastal kvůli tomu, že by někdo hlasoval proti, ale kvůli tomu, že se to pořád odkládalo. A nakonec se to vyřešilo negativně. Poslanci se rozhodli, že se tím nechtějí vůbec zabývat.

Lidovky.cz: Jaký to podle vás může mít dopad na homosexuální páry v Česku? Může pro ně právní nejistota plynoucí z toho, že osvojitel může být jen jeden z registrovaného páru, znamenat odrazení od adoptování? Práva vztahující se k dítěti nebudou mít oba, ale jen jeden...
Nedávno vyšla nová data o tom, kolik lidí vstoupilo do registrovaného partnerství. Až do letošního roku do něj vždycky vstupovaloméně lesbických párů. Moje sociologická interpretace je taková, že registrované partnerství vypadalo jako nepřátelské k rodinám. V zákoně byly adopce zakázané. Teprve v loňském roce díky rozhodnutí Ústavního soudu (který otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení dítěte - pozn. red.), medializací a dosažitelností přiosvojení najednou vstoupilo do registrovaného partnerství všeobecně více párů. Důležité je, že do něj vstoupilo i více ženských párů.

Mít dvě matky? Naprosto normální věc, říká mladík

Jaké je to vyrůstat v rodině se dvěma homosexuálními rodiči? „Beru to jako naprosto normální věc. Všichni by měli mít stejná práva a měla by to být samozřejmost,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz osmnáctiletý student z Mariánských Lázní Jakub Knittich, kterého vychovávají dvě matky. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE

Zd

Jakub Knittich.

Jakub Knittich.

Lidovky.cz: Jak se to teď podle vás coby sociologa může změnit?

Aktuální vystřízlivění možná bude spočívat v tom, že politická reprezentace dala lidem v registrovaných párech najevo, že je nezajímají. Registrované partnerství má přitom působit jako nějaký stabilizační prvek, v němž lidé dávají najevo, že spolu chtějí tvořit konzervativní hodnoty, bydlet spolu a tak dále.

Lidovky.cz: Očekáváte nějakou reakci LGBT komunity?
Nějaká reakce bude určitě. Spíš je to ale o tom uvědomění si, že kdybychom toto téma chtěli znovu vrátit do Poslanecké sněmovny, bude to pro nás daleko složitější. Je složité shánět rodiny, které jsou ochotné mluvit o svém příběhu v médiích a vystavovat se tomu, že je v televizi nebo novinách uvidí nějací známí a ukazovat si na ně. Je to zklamání. Pokud do toho budeme chtít znovu vstoupit s novou sněmovnou, budeme muset počítat s tím, že se tím poslanci možná ani nebudou chtít zabývat. Kdyby ti současní o novele alespoň nějak rozhodovali, bylo by to zajímavější. Oni ale hlasovali o tom, že si na toto téma ani nebudou povídat. Poslankyně Radka Maxová (která novelu představila sněmovně – pozn. red.) nám řekla, že kdyby se o tom čistě hypoteticky ještě hlasovalo v následujících dvou nebo třech měsících, tak to ještě může projít. Ale takhle před volbami je reálná šance nulová. Zvlášť když je toto téma nahlíženo stále kontroverzně.

Lidovky.cz: Vaše snaha definitivně přesto úplně definitivně nekončí...
I kdybych odešel do důchodu, jsou další lidé, kteří chtějí toto téma v blízké budoucnosti řešit dál. Česko zkrátka chce do západní Evropy. Ať poslanci momentálně dělají, co chtějí, brzy tam také dorazíme. Doufám, že se naše situace v ne tak vzdálené budoucnosti dostane na podobnou úroveň jako v Holandsku, Dánsku či paradoxně na Maltě.



Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz