„Genderově podmíněné násilí má dopad nejen na političky, ale na celou společnost, protože odrazuje ženy od vstupu do veřejného života,“ řekla Kos Mottlová. Česko dlouhodobě čelí kritice mezinárodních institucí i domácích organizací za malé zastoupení žen v politice.
Čtyři pětiny dotázaných čelily psychologickému násilí, tedy výhrůžkám, zastrašování, nadávkám, poškozování pověsti, obtěžování v kyberprostoru či upraveným snímkům. Dvě pětiny poslankyň měly zkušenost se sexualizovaným násilím, a to s nevyžádanými doteky či návrhy. Jedna zažila sexuální napadení.
Ekonomické násilí zmínilo 11 procent zákonodárkyň, někdo jim poničil auto a majetek. Stejný podíl žen se stal terčem fyzického útoku, jednu z respondentek ohrožovala osoba nožem. Častěji se s výpady setkávaly mladší poslankyně a ty, které se věnují agendě lidských práv a tématu manželství pro všechny, Istanbulské úmluvy, ochrany klimatu či migrace.
Víc než čtvrtina zákonodárkyň uvedla, že se z obavy z nenávistných projevů začala některým tématům vyhýbat a politickou aktivitu omezila. Devět z deseti dotázaných bylo přesvědčeno o tom, že výpady vůči političkám se liší od útoků vůči politikům.
„Výpady mají sexualizovaný a víc osobní charakter. Nenávistné a vulgární urážky mají sexuální podtext, útočí na vzhled političek a zpochybňují jejich kompetence. Na veřejnosti je víc narušován jejich osobní prostor, jsou vnímány jako slabší, zranitelnější a jednodušší terč,“ uvedla Kos Mottlová.
Na policii se kvůli výhrůžkám obrátily dvě pětiny poslankyň, kvůli poškozování majetku polovina a kvůli fyzickému násilí tři čtvrtiny. Víc než polovina míní, že v Česku jsou dostatečné nástroje k odhalování a postihování obtěžujících, nenávistných a sexualizovaných projevů vůči političkám. Víc než čtvrtina si myslí opak.
Autorky výzkumu doporučují doplnil jednací řád či etický kodex Sněmovny o ustanovení, která upřesní nepřijatelné chování. Zavést by se měl parlamentní model podávání stížností a vyšetřování při zachování anonymity. Podobná opatření by měly přijmout i politické strany. Potřeba je regulace sociálních sítí a osvěta.
Násilí čelí i političky v cizině. Slovenská exprezidentka Zuzana Čaputová znovu nekandidovala. V Británii se posílila ochrana poslanců a poslankyň po dvou vraždách z posledních let, v roce 2016 političku Jo Coxovou zabil pravicový extremista.
