„Ten zákon je vadný. Obsahuje nejasné pojmy a v současné podobě je téměř neaplikovatelný. Obsahuje části, které jsou protiústavní,“ řekl soudce Ústavního soudu Jan Musil. Stejný názor má také předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který kvůli zákonu svolal do Brna setkání špiček českého soudnictví. „Dobrý záměr má za výsledek karikaturu. Velká očekávání jsou zklamána mizernou prací,“ prohlásil Baxa.
Největší problém mají soudci s tou částí zákona, která jim ukládá zcela nové povinnosti. Případ, který by se jim dostal na stůl, by museli vyšetřit i rozsoudit. To vše bez jasných pravidel.
Aby se zákon dostal k Ústavnímu soudu, musí přijít podnět buď od skupiny senátorů, poslanců, prezidenta, nebo od soudce, který se s konkrétním případem setká.
Jelikož zákon platí od 1. ledna letošního roku, soud ještě nerozhodoval o žádném případu podezření ze střetu zájmů u politiků. Případ Davida Šeicha by byl první. A většina soudců přiznává, že neví, jak by ho posuzovala. Je tedy možné, že právě jeho kauza se stane podnětem k Ústavnímu soudu. „Dle mého názoru k tomu dojde velmi brzy,“ řekl Musil.
Zákon je ovšem problematický také v dalších částech. Podle Úřadu na ochranu osobních údajů například vůbec není jasné, k čemu má přesně sloužit registr oznámení o majetku a příjmech politiků.
Na další problém upozornil také senátor Jiří Pospíšil (ODS). Jemu vadí, že zákon uložil Senátu kontrolovat soudce, kteří by se dostali do střetu zájmů. „To je úplně špatně. My nejsme žádný úřad, nemáme na kapacity hlídat tři tisíce soudců,“ řekl LN Pospíšil. Chystá kvůli tomu novelu.
S další novelou přijdou na příští schůzi sněmovny sociální demokraté. Ani jejich úpravy ovšem neřeší výhrady, které mají k zákonu soudci. ČSSD chce zpřístupnit starší majetková přiznání politiků.
Největší problém mají soudci s tou částí zákona, která jim ukládá zcela nové povinnosti. Případ, který by se jim dostal na stůl, by museli vyšetřit i rozsoudit. To vše bez jasných pravidel.
Aby se zákon dostal k Ústavnímu soudu, musí přijít podnět buď od skupiny senátorů, poslanců, prezidenta, nebo od soudce, který se s konkrétním případem setká.
Jelikož zákon platí od 1. ledna letošního roku, soud ještě nerozhodoval o žádném případu podezření ze střetu zájmů u politiků. Případ Davida Šeicha by byl první. A většina soudců přiznává, že neví, jak by ho posuzovala. Je tedy možné, že právě jeho kauza se stane podnětem k Ústavnímu soudu. „Dle mého názoru k tomu dojde velmi brzy,“ řekl Musil.
Zákon je ovšem problematický také v dalších částech. Podle Úřadu na ochranu osobních údajů například vůbec není jasné, k čemu má přesně sloužit registr oznámení o majetku a příjmech politiků.
Na další problém upozornil také senátor Jiří Pospíšil (ODS). Jemu vadí, že zákon uložil Senátu kontrolovat soudce, kteří by se dostali do střetu zájmů. „To je úplně špatně. My nejsme žádný úřad, nemáme na kapacity hlídat tři tisíce soudců,“ řekl LN Pospíšil. Chystá kvůli tomu novelu.
S další novelou přijdou na příští schůzi sněmovny sociální demokraté. Ani jejich úpravy ovšem neřeší výhrady, které mají k zákonu soudci. ČSSD chce zpřístupnit starší majetková přiznání politiků.
