1. listopadu 2017 17:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Poslední rána pro rozpadající se terezínské kasárny. Vichřice strhla střechu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Do areálu bývalých kasáren zavítali studenti Přírodní školy. Vytvořili... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Do areálu bývalých kasáren zavítali studenti Přírodní školy. Vytvořili... | foto: Terezínská štafeta

PRAHA/TEREZÍN Bývalé Drážďanské kasárny v Terezíně, kde za války hráli vězni fotbal a které nacistům sloužily k natáčení propagandistických filmů, utržily jednu z posledních ran. Kromě toho, že se již delší dobu „rozjíždějí“ jejich zdi a objekt trápí hnijící trámy, se po silné víkendové vichřici utrhl kus střechy. Oprava by podle zjištění serveru Lidovky.cz vyšla zhruba na 50 milionů korun.

Vichřice v neděli shodila střechu ve střední části objektu kasáren z terezínské doby. „Nutno podotknout, že jak krytina, tak celá konstrukce krovů byla ve velmi pokročilém stádiu samodestrukce vlivem stáří objektu a jeho neudržování. Nejsem schopen ohodnotit škodu,“ uvedl pro server Lidovky.cz Libor Beránek, člen městské rady. Přibližná cena opravy střechy celého objektu by ale byla podle něj vyšla na zhruba 50 milionů korun.

Využití? Bez šance

Jenže na tu nemá město peníze, a tak se rekonstrukce i nadále stává pouze  otázkou k diskusi. „Ne z hlediska záchrany objektu, který má sice jistě svou cenu historickou, ale z hlediska možného využití, které je bez šance,“ doplnil Beránek.

30.října 2017 v 21:29, příspěvek archivován: 31.října 2017 v 16:01

Již v roce 2015 čekalo město na zprávy od statiků o stavu areálu, které měly rozhodnout o dalším osudu historicky významné části terezínské pevnosti. Úředníci tehdy plánovali, že se v brzké době obrátí na ministerstvo kultury o pomoc. Terezín neměl ani na opravu zničené střechy. K žádné změně dosud nedošlo.

Podle informací serveru Lidovky.cz vedení města nemá žádné konkrétní představy o tom, co se s objektem stane. Jejich snahou je hlavně místo zachránit před úplným zničením.

Zkáze, kterou způsobily převážně povodně z roku 2002 a 2013, chtělo město už před lety zamezit. Terezín přitom měl bohaté plány, jak bývalé armádní prostory proměnit.

Na místech měly za 906 milionů korun vzniknout ubytovací prostory plánovaného vysokoškolského kampusu nazvaného Europrojekt. Školy ale neprojevily zájem se do Terezína stěhovat, a tak veškeré sny o rekonstrukci zůstaly jen na papíře. Ačkoli město následně připravilo reálnější plán, který počítal jen s polovičním rozpočtem, k rekonstrukci nakonec nedošlo.

Takto vypadají Dráždanské kasárny v Terezíně v roce 2015. Po 200 letech odešla armáda, objekt je prázdný a město nemá peníze na jeho opravu.
Takto vypadají Dráždanské kasárny v Terezíně v roce 2015. Po 200 letech odešla armáda, objekt je prázdný a město nemá peníze na jeho opravu.

Od té doby historicky významný areál chátrá. Propadají se stropy, kvůli dřevokazné houbě uhnívají konce stropních trámku, čímž dochází k narušení krovů, rozjíždí se i zdivo pavlačí do vnitřních dvorů. Kasárny vypadají stejně ponuře jako před mnoha lety. Na děsivém stavu se podepsal mimo jiné také odchod armády po více než 200 letech s přestávkou v době, kdy probíhala druhá světová válka.

Do areálu už se nikdo jen tak nedostane, město mělo strach, že by se mohla střecha budovy sama od sebe zbortit a někoho zranit. Jedněmi z posledních lidí, kteří se do areálu dostali, byli bývalí studenti alternativní Přírodní školy a zástupci internetového projektu Vedem-terezin.cz, jež připomíná příběhy a život v terezínském táboře. 

Dohled úředníků

Snímky použité v článku vznikly jen za dozoru úředníků, kteří se vstupem do prostoru souhlasili. Do míst, kde se hrál za války fotbal, se studenti vydali kvůli tomu, aby mohl pořídit fotografie. S ostatními kamarády si pak po vzoru vězňů, z nichž většina válku nepřežila, zakopali do balonu. Zavzpomínali tak na historicky významné období kasáren. 

K tomu se řadí například roky 1942-1944, kdy se na pavlači mezi silnými zdmi scházeli příznivci sportu z řad terezínských vězňů. Čtrnáctka amatérských i profesionálních fotbalistů se jednou za čas utkala v zápase takzvané terezínské ligy. Sportovní život uvnitř války, stejně jako propagandistické filmy o kopané v terezínském táboře, toto místo připomíná už přes 70 let.

Po prosinci 1941 byli do Drážďanských kasáren v Terezíně umísťováni vězni, nejdříve ženy a jejich děti. Část rozlehlého prostoru sloužila v hrůzné době jako společenský prostor - vedle kulturních akcí ale kasárny též zvané jako „Velké pěchotní“ či „Jana Žižky z Trocnova“ prosluly především kopanou.

  • 3Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky