Plány na stavbu hlavní komunikace města ale vznikaly již mnohem dříve. Už v roce 1910 se objevují plány na přemostění Nuselského údolí, ovšem odvahu násilně přetít Prahu dostali až „budovatelé socialismu“ v sedmdesátých letech.
Severojižní magistrála má tři části, které byly uváděny do provozu po etapách. Po prvním úseku, spojujícím Nuselský most s Rumunskou ulicí, se auta projela v roce 1973. To už mělo auto 200 tisíc Pražanů. Druhý úsek, který pokračuje na Hlávkův most, byl zprovozněn za pět let a v poslední etapě v roce 1980 byl otevřen most Barikádníků. Široký úsek magistrály dosud končí u bývalého sídla Ústředního výboru Komunistické strany Československa (nyní ředitelství Českých drah). Mezi Pražany se tradovalo, že je to záměr, neboť prý byla budována kvůli zabezpečení sídla komunistů při vojenském puči těžkou technikou. „To slyším poprvé,“ smál se Ivo Pejčoch z Vojenského historického ústavu. „Komunisté by se zřejmě při válečném konfliktu nezavřeli v budově a nebránili ji jako středověký hrad. Ale určitě se s ní počítalo pro průjezd vojenských jednotek městem, například při mobilizaci,“ popřel legendu historik.