Každý týden se studenti druhého ročníku Střední průmyslové školy na Proseku v Praze 9 mění v letecké inženýry, projektanty, techniky, dělníky i designéry. V rámci šestiměsíčního ročníkového projektu tu totiž staví simulátor bezmotorového kluzáku Cadet v životní velikosti.
Autorem nápadu na spojení výuky strojírenských předmětů, strojírenské praxe a konkrétního „leteckého“ projektu je 7. odbočka Svazu letců České republiky START. Její předseda a šéf Leteckého informačního, vzdělávacího a společenského centra Stará Aerovka Luboš Zahradník k tomu říká: „Myslíme si, že letectví je pro ,vpašování‘ technických oborů do vzdělávání ideální. Všechny děti a studenty zajímá, proč a jak letadla létají a jak se ovládají.“ Neformální vzdělávání může zvýšit zájem o studium technických oborů. Děti také nasbírají řadu zajímavých zážitků, vidí hmatatelné výsledky a naučí se pracovat ve skupině. Ze školy do hangáru Spolupráci si pochvaluje i zástupkyně ředitele SPŠ na Proseku Alena Styblíková: „Je odvěkou touhou učitelů odborných předmětů, aby si studenti mohli v rámci studia věc namalovat, spočítat, ekonomicky vyhodnotit a postavit.“ Proto když přišli letci s nabídkou na spolupráci, škola neváhala. Komplexnost projektu a také prostorové zázemí, které přesahuje možnosti školních dílen, by vlastními silami zajistila jen těžko.
START působí v bývalých montážních hangárech firmy AERO – Dr. Kabeš v pražských Kbelích, kterým se říká Stará Aerovka. Od roku 2000 tam pracuje stejnojmenné letecké informační, vzdělávací a společenské centrum. Spravuje ho občanské sdružení Mezinárodní vysokoškolské středisko pro letecké sporty v Praze, které opuštěné a zpustlé hangáry opravilo a zprovoznilo. Od roku 2005 zde probíhají programy na podporu technického vzdělávání mládeže.
„Impulzem pro projekt stavby leteckého simulátoru Cadet byl zájem střední školy o umístění studentů na povinné školní praxe. „Každý rok se na nás obrací s žádostí, zda by v našem středisku nemohli absolvovat praxi. Rádi jim to umožňujeme, ale snažíme se studenty zaškolit tak, aby byla spolupráce efektivnější,“ říká Luboš Zahradník. Podle jeho kolegy Oty Špačky nejsou dnešní děti o nic víc nešikovné než ty před dvaceti nebo třiceti lety. Jsou jen technicky nerozvinuté a mají podstatně méně možností, jak získat odbornou praxi.
„Mají perfektní znalosti o počítačích a umí anglickou konverzaci. To první je baví, do toho druhého je nutí rodiče. Jenže když jsme jim dali do ruky šuplery, zjistili jsme, že si s nimi mnohdy nevědí rady,“ říká Ota Špaček. A stejné je to s běžně používanými stroji – stojí nad nimi a nemají ani ponětí, co udělat. A tak vznikl projekt simulátoru Cadet.
Studenti v jeho průběhu spojí teoretické znalosti (například když budou počítat těžiště simulátoru, hmotnostní rozbor či aerodynamiku letounu), moderní výuku (ve chvíli, kdy bude potřeba zpracovat dokumentaci projektu v dnes používaných počítačových programech) a manuální zručnost. „Kluci využívají znalostí z předmětů technické kreslení a stavba a provoz strojů; výroba probíhá v praktických předmětech,“ popisuje průběh projektu Alena Styblíková.
Protože v příštím školním roce přibude studentům předmět ekonomika, začnou si se simulátorem „hrát“ dál. „Naučí se spočítat materiálovou náročnost, počet odpracovaných hodin, udělat si ekonomickou rozvahu, zjistit pořizovací a další náklady.
Dítě na rogalu nebo v postroji padáku Kromě projektu Cadet a praxí ke konci školního roku organizuje START i krátké vzdělávací akce s leteckým zaměřením pro základní a střední školy. V rámci jednodenního programu se děti seznámí s principy létání, historií od Ikara přes horkovzdušné balony až po raketoplány a dozvědí se mnohé o jednotlivých typech letadel od modelů až po nadzvukové stíhačky. Vyzkouší si takové atrakce jako být zavěšen pod křídlem rogala a manipulovat s ním, obléct se do postroje padáku nebo se posadí do kabiny nadzvukové stíhačky.
A – co mnohé překvapí – při letectví se klade důraz i na tělesnou kondici a zásady přežití při mimořádných okolnostech. A tak v rámci zmíněných programů střílí školáci ze vzduchovky, běhají slalom s padákem nebo se mohou posadit do vystřelovací sedačky. „O tyto jednodenní akce se starají zejména naši letečtí penzisti a letečtí fandové, kteří mají letadla rádi a kteří o nich mnoho a mnoho vědí,“ říká Luboš Zahradník.
O autorovi| LENKA MARTINKOVÁ, Autorka je stálou spolupracovnicí přílohy Akademie LN
