BERLÍN Scéna: berlínské náměstí Alexanderplatz. Osoby a děj: politici volající po sociální spravedlnosti a jejich příznivci aplaudující písním s revolučním nádechem. Kulisy: červené prapory a balonky. S velkou dávkou fantazie si nezaujatý návštěvník včera mohl na bývalém hlavním náměstí východního Berlína na vteřinu připadat jak v dobách před rokem 1989. Na posledním mítinku před nedělními volbami se tu totiž sešla postkomunistická strana Levice (Die Linke).
Na akci přišlo několik stovek příznivců strany. I když na mítinku byly zastoupeny různé věkové skupiny, jádro tvořili spíše starší lidé stojící jen kousek od pódia. Ti také nejčastěji drželi rudé prapory. Řečníci na pódiu hlavně zaklínali úspěch strany v nedělním hlasování. Spílali také velké koalici a hovořili o potřebě zavést minimální mzdu.
Příkladem byla i současná poslankyně Petra Pauová. „Chceme, aby Levice získala silný mandát. To znamená deset procent a více. Když bude Levice silná, budou ostatní strany muset změnit svou politiku. Budeme mít sociálně spravedlivější i demokratičtější republiku, podporujeme lidové plebiscity,“ řekla ještě před svým vystoupením pro LN Pauová.
Tady však přichází problém. Někteří politologové upozorňují, že v Německu se stále více rozmáhá trend považovat Levici za normální stranu. I když s ní SPD zatím nechce na spolkové úrovni spolupracovat, je možné, že se to v budoucnu změní. Ve straně je přitom stále mnoho členů, kteří se podíleli na předchozím režimu. Se Stasi se zapletl také Gregor Gysi – jedna ze současných hlavních tváří strany. Gysi byl navíc dlouholetým funkcionářem východoněmecké vládní strany SED. Někteří členové Levice se dokonce podle týdeníku Der Spiegel stále ošívají označit NDR jako „stát bezpráví“. Za problematické proto politologové označují i to, že se strana, byť zatím hlavně na východě, prosazuje již i na úrovni spolkových zemí.
Levice, která vznikla v roce 2007 sloučením postkomunistické Strany demokratického socialismu (PDS) a levicové Volební alternativy práce a sociální spravedlnosti, má nyní asi 76 tisíc členů. Část z nich jsou již i mladí lidé, kteří se necítí již s minulostí spjatí. Například 23letá studentka historie a filozofie Doreen Kobeltová tvrdí, že se strana již dokázala distancovat od stalinistické minulosti.
„Rozhodla jsem se pro Levici nikoli proto, co udělala, ale přesto. Věřím, že se z toho tato strana poučila,“ řekla dívka pocházejí z Berlína. Postarší důchodce se při otázce na minulost ošíval. Podle něj, co bylo, to bylo, za důležitou však považuje přítomnost.
I zde se však občas z dílny Levice objevují návrhy, které ostatním německým stranám zní minimálně zvláštně. Levice údajně chce nahradit NATO jinou bezpečnostní organizací, na které by se podílelo i Rusko. Jako jediná si také přeje stažení německých vojáků z Afghánistánu. Podle serveru Netzeitung.de navíc navrhuje zestátnit soukromé banky. „To je nesmysl. Chceme ale zdanit finanční transakce,“ oponuje nicméně Pauová.
Strana chce každopádně více regulovat finanční trhy. „Musí se znovu regulovat,“ pronesl na pódiu i jeden z šéfů Levice Oskar Lafontaine. Dostalo se mu za to mohutného potlesku.
Levice se do sněmu s téměř stoprocentní jistotou dostane. Ve vládě však jistě nebude. Pauové to však údajně nevadí. „Ostatní strany na nás ještě nejsou připravené,“ řekla s mnohoznačným úsměvem.
***
lidovky.cz
Volební výsledky a další reportáže najdete na www.lidovky.cz/svet
„Chceme, aby Levice získala silný mandát. To znamená deset procent a více. Když bude Levice silná, budou ostatní strany muset změnit svou politiku,“ znělo na mítinku.
O autorovi| PETR JANOUŠEK (od zvláštního zpravodaje LN v Německu)
