POSTŘEHY

Autor:

Zapomeňte na Chicago. Keynes je zpět, John Cassidy, New Yorker Začátkem roku zveřejnil soudce Richard A. Posner studii Failure of Capitalism (Selhání kapitalismu). Tvrdí v něm, že laxní měnová politika a deregulace přispěly k současnému ekonomickému pádu. Posner byl po desetiletí jednou z vůdčích osobností konzervativní Chicago School of Economics. V září se proměnil v keynesiánce. Tento akt zrady je srovnatelný s tím, když basketbalista bostonských Red Sox Johnny Damon spektakulárně přestoupil do Yankees. Od chvíle, kdy Milton Friedman a George Stigler založili Chicago, bylo jejich misí vystřídat keynesiánství jako hlavní ekonomický proud. A uspěli. V názoru na regulaci, obchod, antimonopolní právo, daně, úrokové sazby a sociální dávky chicagské myšlení výrazně ovlivnilo politiku v USA i v dalších částech světa. Rok po velké krizi se ale Keynes znovu objevuje na každém kroku. Posner obviňuje několik věhlasných ekonomů, včetně Roberta Lucase a Johna Cochranea, z podcenění hypoteční krize. Napadá Lucasovu teorii, že trhy se chovají efektivně a lidé racionálně. Podle něj starší, méně dogmatické teorie lépe vysvětlují, jak se problémy z finančnictví rozšířily do celé ekonomiky. „Keynes je zpět.“ Legislativní prosperita

Wall Street Journal Španělsko přišlo s důmyslným řešením pro stagnující ekonomiku - prostě ji pod hrozbou sankcí zakáže. Minulý týden navrhl předsedající Madrid, aby Evropská unie stanovila přísná ekonomická kritéria, která budou muset všechny země dodržovat. Pokud nebudou ekonomicky výkonné a konkurenceschopné, jak žádají normy, čekají je pokuty. Evropská úzkost z recese a nezaměstnanosti bude brzy zakázaná. Tedy pokud španělský socialistický premiér José Luis Rodriquez Zapatero prosadí svůj plán.

Svých šest předsednických měsíců chce využít k prosazení evropské Strategie 2020. Ta trochu připomíná někdejší lisabonskou strategii, zkrachovalý plán, podle nějž se Evropa do roku 2010 měla stát nejvíc konkurenceschopnou, na znalostech postavenou ekonomikou na světě. Navzdory všem summitům, konferencím a kulatým stolům, za které se vyhodilo dost peněz daňových poplatníků, je dnes nezaměstnanost nejvyšší za deset let. Na klidu nepřidá, že v Americe, jíž se Evropa tolik chtěla vyrovnávat, je srovnatelně vysoká. Ničeho z lisabonských cílů nebylo dosaženo.

Zapatero vidí problém v tom, že závazky nebyly povinné. Pro Strategii 20020 je absolutně nutné přijmout pobídky a korektivní opatření, jak závazky vymáhat. Cože jsou to „korektivní opatření“? Přece sankce, odvětil Zapatero.

V Evropské unii, kde dnes nikdo není schopen ani ochoten prosadit dodržování maastrichtských kritérií, je to smělý plán. Inovátoři a příští podnikatelé ale nepotřebují pobídky. Potřebují, aby je politici přestali dusit daněmi na úrovni 50 procent. Je ale možné, že pokud bude Obama pokračovat v současném kurzu budování sociálního státu evropského stylu, Evropa nakonec kýžené lisabonské cíle splní. Nikoliv díky svému vzestupu, ale kvůli americkému pádu. Samozřejmě jen pokud se náhodou Američané nerozhodnou inspirovat se Zapaterem a nebudou ekonomický výkon vymáhat tvrdými pokutami.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.