Je to zrádný úspěch. Jako omamná vůně, která vám z hlavy vymaže všechno špatné, jako pilulka, která utlumí bolest, ale nevyléčí její příčinu.
Český hokej se po dlouhých pěti letech dočkal velkého triumfu, ale ani bujaré oslavy nesmí zakrýt to zásadní: hokej v zemi mistrů světa potřebuje změnit.
Od základů. Přilákat znovu na stadiony malé kluky, vymyslet systém, který by podchytil talentované hráče, lépe využívat finanční prostředky nebo komunikovat s hvězdami ze zámoří.
Hokej nesmí promrhat jedinečnou šanci a nad vážnými problémy jen mávnout rukou. Nezmizely, jen teď nejsou tolik vidět.
Zlato z Německa přesto může mít i kladný efekt. Nebýt jeho, příští rok by za úspěch mohlo být považováno třeba i čtvrtfinále. Od nového kouče Aloise Hadamczika teď budou všichni očekávat jedině obhajobu titulu.
I proto teď snad nikdo na vavřínech neusne. Jágr a spol. totiž laťku nastavili zatraceně vysoko.
