Pravda, v neustále se měnících cenách potravin spotřebitel na první pohled zvýšení DPH o čtyři procenta (první krok) a následně o 3,5 procenta (druhý krok) téměř nepozná. Je ale zřejmé, že občanům nepochybně připomenou zdražení média rozebírající možný dopad změny DPH do cen potravin a jako možnost kritiky nemůže takovou příležitost vynechat ani opozice. Výsledkem bude, že spotřebitel bude zdražováním potravin postižen a znechucen dvakrát a zároveň získá celkem oprávněný pocit, že se administrativně zdražuje pořád. Nepříliš strategické je také zvyšovat daně v posledním roce před parlamentními volbami, pokud do té doby současná koalice vydrží. To jsou ale spíše psychologické dopady nově navrženého systému. Podstatnější jsou však ekonomické dopady. Opticky viditelnější jsou zbytečné, protože dvojnásobné náklady na změnu nápisů na obalech potravin včetně změny čárových kódů a softwaru na jejich čtení na pokladnách. Systémově závažnější je pak destabilizace podnikání v potravinářství a nepřímo i v zemědělství tím, že se každoročně mění pravidla hry, byť se o nich v této chvíli teoreticky ví. Zemědělské, ale i potravinářské podniky přitom pracují v současné době s minimálním ziskem v řádu několika procent. Zvýšení DPH o několik procent spolu s možným následným poklesem odbytu dražších potravin tak může zásadně ovlivnit ekonomiku podnikání. Uvedené riziko budou podnikatelé podstupovat minimálně tři roky za sebou a možná i více, pokud se DPH bude měnit se změnou budoucí politické reprezentace. Nestabilita podnikatelského prostředí je v takovém případě rizikem i pro investiční aktivity, které celá vertikála produkce potravin v ČR zoufale potřebuje. Ne že by se sazbou DPH nehýbaly také jiné země, včetně zemí v EU. Nikde ale nedochází ke změnám každý rok. Uvažovaná sazba 17,5 procenta bude třetí nejvyšší sazbou DPH na potraviny v EU, aniž by tomu ale odpovídala koupěschopnost obyvatelstva. Výsledkem musí být logicky růst „potravinové turistiky“, kdy zejména lidé v příhraničních oblastech budou jezdit pro levnější potraviny do zahraničí. Vyššího výběru DPH lze přitom dosáhnout i bez výrazného zvyšování daní, zejména jejich lepším výběrem. Upozorňuje na to například Svaz obchodu a cestovního ruchu. Podle svazu by například stačilo zrušit nebo alespoň snížit minimální limit pro povinnou registraci plátců DPH ze současného jednoho milionu korun. Ten je v ČR několikanásobně vyšší (35 000 eur) než ve většině zemí EU (řádově několik tisíc eur) a vytváří velký prostor k daňovým únikům.
***
Výsledkem bude, že spotřebitel bude zdražením potravin postižen a znechucen dvakrát
O autorovi| PETR HAVEL, agrární analytik
