5. května 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Česká krajina dál trpí. Déšť vypijí rostliny, na podzemí vláha nezbývá

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha Dlouho stresovaného člověka ohrožuje deprese, infarkt, rakovina, v nejzazším případě smrt. Přibližně tak se nyní má česká krajina. Tím, čemu se říká kumulovaný stres, trpí pět let v řadě. Do každého roku vstupuje s nahromaděným nedostatkem vláhy v půdě a podzemí, takže ani normální průběh počasí situaci nenapraví.

V takové výchozí pozici se republika nachází po rekordně suchém dubnu. Pořád může být dobrý rok. Ale pokud nepřijde studený deštivý květen, je zaděláno na dramatické léto. Pro zemědělce i kvůli dostupnosti pitné vody v obcích.

„Víme, že zásoba vody v půdě pro zemědělské plodiny i v lese je malá. Ve chvíli, kdy přijdou srážky, je v první řadě využije vegetace. Má listovou plochu, kořeny, které se kvůli přežití rostliny snaží z půdy vytáhnout maximum. Ve vrcholu vegetačního období pouští rostlina velmi málo vody do hlubších vrstev, to je prostě zákonitost. I kdyby teď přišly normální srážky, nemůžeme čekat zásadní zlepšení situace,“ řekl LN bioklimatolog Miroslav Trnka z vědeckého týmu projektu Intersucho, které mapuje vláhový (ne)dostatek.

Žíznivé rostliny na rozdíl od krajiny nepřišly lidskými zásahy o schopnost vodu zadržet, takže boj o přicházející vláhu je v tomto ohledu nerovný. Zelené pletivo s kořeny v rámci pudu sebezáchovy podměrečným podzemním rezervoárům nic moc nepřenechá.

Polovina republiky je zásobována pitnou vodou z podzemí, některé regiony jednoduše nemají možnost čerpat z nádrží či řek. Jestliže se situace neobrátí a následující měsíce nepřestanou překonávat rekordy v níži srážek a výši teplot, bude ohroženo zásobování většího počtu obcí. Už loni šlo řádově o stovky míst, přičemž nějaká postižená obec byla téměř v každém regionu země. „Letos máme nastartováno hůř než loni,“ dodal bioklimatolog.

V posledním dubnovém týdnu se sucho vyskytovalo na 99 procentech území, přičemž na 60 procentech bylo extrémní či výjimečné. Znepokojující je to zvláště v kombinaci s vláhovým restem z předchozího podzimu a zimy. „Proto na sezonu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní části Slezska a nejvýrazněji pak regionu severozápadních Čech,“ shrnuje týdenní hlášení na webu Intersucha.

Normálně je dubnové počasí charakteristické aprílovým naturelem, v rámci něhož pravidelně přicházejí mírné deště; to se ale letos nedělo. I když první čtyři měsíce roku by samy o sobě žádný poplach nevyvolávaly, jsou alarmující v kombinaci se zmíněným kumulovaným stresem. Krajina si nese zátěž z minulých let, kdy spodní zásoby klesaly, aniž měly šanci se doplnit.

České unikum

„Zimní srážky od prosince loňského roku do letošního února dosahovaly 90 až 190 procent dlouhodobého průměru, ale kvůli teplotám vyšším o 1,2 až 2,7 stupně sníh neležel ve středních a nízkých polohách. A právě to je pro stav zásoby vody klíčové. Kvůli pokračujícím vyšším teplotám začalo i jaro dřív a vegetace prostě vodu z krajiny i dřív odčerpává,“ uvedl Zdeněk Žalud, vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie na Mendelově univerzitě v Brně.

V kontinuitě hromadění stresu z žízně se česká krajina vymyká ze společenství sousedů v rámci středoevropského regionu. Sucho trápí i okolní země, ale ne tak vytrvale. Loni s námi tuto zkušenost prodělalo Německo, v roce 2015 Rakousko, aktuálně vydává varování před suchem – podobně jako Česká republika – opět Německo.

„Naše specifikum je v tom, že my jsme si těmi epizodami prošly každý rok aspoň do jisté míry. Škody byly loni v Německu, Rakousku, Belgii i v Nizozemí velké. Jenže když bylo sucho za severní hranicí, u nás taky, když bylo na jihovýchodě, u nás zase taky,“ doplnil bioklimatolog Trnka.

Oproti dalším zemím v regionu je zdejší krajina víc závislá na srážkách, Německo je nakolik rozlehlé, že se enkláva sucha vždycky někde vyskytne, ale západní části státu mají stabilní srážkový režim a rezervy dosytí. Současné mapy České republiky ukazují, že tady je to obráceně: najde se tu nemnoho enkláv, jež jsou před nedostatkem vláhy uchráněné, ale na většině území se projevuje.

Zemědělci ve svých pravidelných hlášeních upozorňují, že vodní dieta se neblaze projevuje na ječmeni, pšenici, řepce, někde také na ovocných stromech a vinné révě. Zatím je ale brzy vynášet katastrofické soudy o tom, že jídla nebude dost nebo že se prodraží. Přijdou-li déletrvající deště, nemusí se to stát.

Spotřeba vody v české republice

■ Podle aktuálních čísel použil v loňském roce průměrný Čech 
89,2 litru vody denně. Ve srovnání s předcházejícím rokem je to nárůst o 0,6 litru. Ve srovnání s rokem 1989 je však spotřeba na polovině.

■ Nejvýš nad průměrem se loni ocitla Praha, kde se vytočilo průměrně 107 litrů na osobu a den.Nejméně to naopak bylo ve Zlínském kraji, kde to bylo přibližně 75 litrů.

■ Na veřejný vodovod je napojeno 94,7 procenta obyvatel země, číslo je stejné jako předloni. Kanalizaci má v Česku zavedenou 85,5 procenta domácností.

■ Zprůměrovaná cena vodného a stočného vykazuje růstový trend. Pitná voda stála v roce 2018 průměrně 38,1 koruny za kubík, stočné činilo 33,4 koruny bez DPH.

Průměrné číslo je však zavádějící, protože zpoplatnění vody je v zemi velmi nevyrovnané. Někde přes dvě stovky, jinde pod 30 haléřů.

■ Za roztříštěnou cenotvorbou je roztříštěné vlastnictví: je tu 6668 vlastníků a 2853 provozovatelů vodohospodářské infrastruktury.

■ Když se započítají všichni, kdo si fakturují odebranou vodu, tedy vedle domácností i průmysl se zemědělstvím, vzrostla meziroční spotřeba o 1,8 litru na osobu za den. I v tomto ukazateli vede hlavní město, průměrná spotřeba za všechny, kdo berou vodu, činila 174 litrů na člověka denně.

■ Zcela bez připojení na veřejný vodovod je v České republice o něco více než pět procent obyvatel. V oslabení hrají i regiony, jejichž trubky nejsou připojené k větší, robustnější síti a hlavně zdroji vody. Pokud je menší a lokální, má v létě tendenci vysychat.

■ Vnitřní dluh na vodohospodářské infrastruktuře činí zhruba 1,25 miliardy koruna týká se především odlehlých a rozlehlých regionů Česka, specificky je nízká míra připojení na vodovod v jižních Čechách.

Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče
Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče

Je mi 20, jemu bude 30. Tvrdí ze ja mám sex na prvním místě, ale on už ne.. je pravda ze změnil práci. Je ridic. Predtim ale dělal náročnější práci a sex ještě byl několikrát týdne. Teď stěží jendou a to ještě on si nevzpomene ani měsíc…

Najdete na Lidovky.cz