Za mého mládí jsme byli šťastní za 2 dny bez deště. Když jsme šli na čundr, tak jsme musili mít všechno nepromokavé. Dnes jsem rád, že je teplo, někdy až moc, ale toto my, lidé, vůbec nedokážeme ovlivnit. Ve vesmíru je spousta proměnných, hlavně u slunce, které nepracuje naprosto rovnoměrně.

Jenomže teď žijeme v době s prominutím nenažraneho globálního byznysu, který zobchoduje i vydechovany vzduch. A když je problém, hodí se na nejmenšího a posledního spotřebitele, zákazníka, daňového poplatníka. Velcí nadnárodní jsou neviditelni a nedotknutelní. Neplatiči daní.

Zase alarmisti: vloni byl suchý rok a nadúroda ovoce...vždycky je něco za něco. Alarmisti jen připravují nás neznalky z velkoměst, na zdražování.

Jeden z mých výborných kantorů nám kdysi vysvětloval, jak je to s přírodou a probíhajícími událostmi, když do ní zasáhne člověk. K tomu, aby to každý pochopil bych přirovnal délku života přírody k délce živ. člověka po vzoru želvy a jepice. Jednotlivec, člověk má na světě pouze chvilku, zatímco příroda trvá. Vše může být ale realtivní. Proto taky změny vyvolané činností lidí nepůsobí na přírodu okamžitě, ale z pohledu nás dlouhodobě. Tak se potom stane, že scelování lánů a následné meliorace se neprojeví hned, ale třebas až za 50, či 100 let. Krajina má svoji rezervu a pokud se překročí určitá mez, tak začíná kolaps. A funguje to i naopak - stejný čas bude třeba, aby se to vrátilo nazpátek. Je to stejné, jako s emisemi, které v atmosféře reagují. Dochází tedy ke transmisím, které by probíhaly po stovky let nadále i v případě, že se dnes veškeré zdroje imisí naráz zastaví - stejně jako události v přírodě.

Souhlasím, vliv člověka, kterého velikost nejde ani k velikosti Galaxie poměřit, je minimální. Prostě se trošku odchýlí zemská osa, trochu se pozmění vyzařování Slunce a už tu je pro ekologisty problém, za který může ta bakterie, kterou velikostně v poměru s naší Galaxií jsme. Naše Galaxie je takovou, zanedbatelnou bakterií v poměru k celému Vesmíru.

Jako v roce 1947 ? No, vidíte, a přežili jsem to, až na tu sovětskou "pomoc".

Všichni čekají na déšť a baba na Nově řekne u přepovědi počasí, že bude bohužel, pršet... Dzp.

Položme si otázku - co dělá min. zemědělství a min. životního prostředí pro to, aby známé příčiny, jako je velkoplošné hospodaření s monokulturami, či rozčlenění megalánů např. po vzoru Rakouska, byly okamžitě řešeny? Nejde o to co plánují, ale co v reálu dělají? Jaká změna bude letos? Proč se na jaře opět rozjíždí megalány řepky, kukuřice a obilí? Proč už není program a dotace na rozčlenění parcel pro vlastníky výsadbou dřevin a travní plochou? Proč není dotace na jednoduchou věc - soukromník prostě vezme pluh a vyoře na okrajích pozemku brázdy kolmé na spád terénu, které nikam nepovedou? Přičemž se mu nesníží plocha na dotace v evidenci LPIS, takže o nic nepřijde? Naopak, dostane peníze navíc. Takhle by se během jedné sezóny obnovily meze, které by po osetí a výsadbě okamžitě začaly plnit funkci zadržrní vody v krajině? Proč nejsou zavedeny postihy zemědělcům, kteří nemají na poli ani lístek plevele? Vláda ČR je v tomto pomalá, nepružná a nekonstruktivní! Jenom se čeká až co EU!

Tomanův kolchoz si nechce přidělávat práci.

Pěkný den.

Jde jenom o miliardove dotace na "výzkum"....

Bambilionové, chytrolíne.)

Zatím jenom kecy a byrokracie. Nikde nevidět práci k zadržování vody, které nejsou moc náročné - hloubení tůněk na potocích, kaskádovitě hrázky na napřímených vodotečích, slepá ranema na řekách, říčkách, retenční nádrže u parkovišť, velkoskladů. Jen demonstrace študentů za ekológii, za podpory médií.

Tak zase všechno špatně !! Už se bojím toho , že až bude zase hodně pršet tak zase bude všechno špatně "hodně vody" !!! Jediný kdo nás stresuje je tento osoba .

Vaše čeština být úžasná! Nepatří tam tvar„ tato osoba?" Vy asi nic nevíte o přírodních vědách, protože byste jinak netvrdil takový nesmysl.

Přidal bych do článku více expresních výrazů typu "rostliny trpí", deprese, infarkt, rakovina, kumulovaný stres, přežití, žíznivé rostliny, hůř než loni.

Předpokládám, že autor je živ ze strašení.

Nejdříve se zajisté musí napít rostliny a na to, aby zbývalo na podzemí, by muselo pršet týden a déle. A stejně by to moc nepomohlo, když je téměř všechna voda svedena do kanálů ( a ještě se za to platí ), místo aby byla odváděna do přírody k vsakování.

Také se přidám - obce se předhánějí v budování asfaltových cest a dlážděných chodníků a někde, třeba u nás, ani nic jiného neumí. Ono to vypadá hezky, ale že co naprší rychle odteče do řeky a nemá se kde vsáknout, tak dalece zastupitelé neuvažují. Máme peníze tak co uděláme - místo části parku parkoviště. Dvakrát za rok je tam nějaká akce a auta návštěvníků stojí na silnici. A tak místo kusu trávníku bude další asfalt A v létě budou brečet,že mají prázdné studny.