Na Táborsku se objevilo první ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže |
Stát kvůli snaze omezit přenos choroby zakázal v celé ČR větším chovatelům chov drůbeže ve volných výbězích, omezuje se rovněž prodej a přemisťování drůbeže. Agrární komora upozornila, že české drůbeží maso a vejce uváděné na trh jsou pro spotřebitele bezpečné a z pohledu konzumace nezávadné.
„Nákaza byla prokázána u pěti divokých kachen a jedné labutě nalezených na Starohaklovském rybníku na okraji Českých Budějovic,“ uvedl veterinární mluvčí Petr Vorlíček. Stejný kmen byl detekován také u labutě nalezené na Otavě v katastrálním území Hradiště u Písku. Kvůli nálezu u českobudějovického rybníku v úterý jihočeští veterináři kontrolovali zasíťování ptáků v zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou.
„Vzhledem k tomu, že se nákazová situace ohledně ptačí chřipky zhoršuje, rozhodli jsme společně se SVS o několika opatřeních, která budou platná pro chovatele po celé republice. Kvůli dalšímu šíření nákazy omezujeme volný chov drůbeže, prodej a přemísťování živé drůbeže a také svody drůbeže a ptáků. Současně se chovatelům omlouváme za komplikace,“ dodal ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
V Česku se po roce znovu objevila ptačí chřipka, potvrdila se u dvou uhynulých labutí na Písecku |
Zákaz volného chovu drůbeže bude platit pro profesionální chovatele, kteří podléhají evidenci podle plemenářského zákona. Pokud chovatelé nové zákazy poruší, hrozí jim pokuta 100 000 Kč jako fyzickým osobám a až dva miliony korun pro právnické nebo podnikající osoby. Evidovat ze zákona se musí ti, kteří mají minimálně 500 kusů drůbeže na hospodářství. Pokud produkují i násadová vejce, stačí 100 kusů drůbeže, nebo hejna nosnic pro produkci konzumních vajec uváděných na trh.
Výjimky z tohoto opatření budou moci povolit krajští veterináři. „Za podmínky, že krmivo a voda se ptákům podává uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřeškem, které zabraňují kontaktu volně žijících ptáků s tímto krmivem nebo vodou, a v případě, že drůbeži je zabráněno v přístupu na otevřené vodní plochy nebo toky,“ dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Stát dál zakazuje přemisťování nebo prodej drůbeže, která nepodléhá evidenci podle zákona. „Rovněž se zakazují trhy s drůbeží a ostatním ptactvem, výstavy, přehlídky, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže i soutěže poštovních holubů,“ dodali veterináři.
Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé bude mít choroba ekonomické dopady zejména na exportéry drůbeže a násadových vajec, pokud některé země mimo EU zakážou dovoz těchto produktů. „Směrem ke spotřebitelům považujeme za zcela zásadní informovat, že české drůbeží maso a vejce uváděné na trh jsou pro spotřebitele trvale naprosto bezpečné a z pohledu konzumace nezávadné.
Většina drůbeže v komerčních hospodářstvích je v současnosti chována v halových systémech, jsou zabezpečeny před vniknutím volně žijících zvířat a pod důslednou průběžnou kontrolou,“ dodal prezident komory Jan Doležal.
Tajemnice uvedla, že se v ČR chová více než 24 milionů kusů drůbeže všech druhů, soběstačnost v drůbežím mase je zhruba 65 procent, u vajec kolem 80 procent. „Ani za této situace nepředpokládáme u těchto komodit propady produkce,“ podotkla.
V Jihočeském kraji se ptačí chřipka H5N8 potvrdila minulý týden u volně žijících labutí na Zlivickém rybníku na Písecku. Pak se výskyt prokázal v malochovu v Dlouhé Lhotě, kde část ptáků uhynula, zbytek veterináři utratili.
V ČR se ptačí chřipka kromě loňska, kdy museli veterináři vybít kolem 137 000 ptáků, objevila po deseti letech v roce 2017. V Česku se muselo tehdy utratit 98 000 ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy. Teď je v Evropě podle veterinářů asi 170 ohnisek nákazy přímo v chovech.