Lékař argentinského původu strávil v patrové vilce ve vesnici při silnici z Prahy do Benešova zřejmě pět měsíců, počínaje přelomem února a března 1966 (přesná data nejsou známa). Jeho pobyt byl utajen i před československou rozvědkou, která se o něm dozvěděla až v roce 1971, kdy se o věc začal zajímat Fidel Castro.
Ernesto Che Guevara se v Ládví zotavoval z neúspěšné mise v Kongu (Léopoldville) a připravoval svoji expedici do Bolívie. Jeho malému oddílu se však nepodařilo získat bolivijské vesničany pro revoluční myšlenky a po dopadení bolivijskou armádou byl 9. října 1967 bez soudu popraven.
Konspirační dům „Problémem Che Guevarova pobytu v Československu jsem se začal zabývat asi před deseti lety,“ říká historik Prokop Tomek. „Jako pracovník Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu jsem se zabýval otázkou, zda při československé podpoře různých teroristických skupin nebyl spáchán trestný čin. Nakonec byla věc odložena, protože se nepodařilo najít žádné živé účastníky, a navíc jejich činnost nebyla podle zákonů platných v komunistickém Československu trestná.“ Historik se teď k tématu vrátil, protože měl pocit, že je třeba vyjasnit spekulace, které se v nedávné době objevily v tisku. Nalézt klíčový materiál však bylo poměrně pracné: „Než jsem dokument našel, musel jsem projít asi osm svazků,“ říká Tomek. Překážkou byla také obtížná čitelnost mikrofiší, na kterých jsou svazky uchovány.
Jednoposchoďová cihlová vila v Lomené ulici v Ládví měla v době Che Guevarova pobytu užitnou plochu 167 metrů čtverečních a zahrnovala čtyři pokoje, dvě kuchyně, předsíň, terasu a sociální zařízení. Uvjezdu na pozemek stála samostatná garáž s prádelnou. Dům má velmi zajímavou historii a Che Guevara nebyl jejím jediným obyvatelem,
FOTO: LN-ARCHIV // KOLÁŽ ŠIMON / LN
který se zapsal do dějin. Dům před druhou světovou válkou koupil pro své rodiče budoucí protektorátní premiér Jaroslav Krejčí. „Dům jsme zvelebili a můj dědeček v něm zemřel,“ vzpomíná syn protektorátního premiéra, emeritní profesor univerzity v Lancasteru Jaroslav Krejčí (94). Za války jej také využíval k ilegálním schůzkám v rámci odbojové činnosti, již prováděl s vědomím svého otce. Ten však byl v roce 1946 odsouzen za kolaboraci na 25 let a dům propadl státu (jeho syn byl vězněn z politických důvodů v letech 1954-1960).
Od počátku 50. let hospodařily ve vile různé složky ministerstva vnitra a používaly ji zejména k ubytování svých agentů. V polovině 70. let zde pobýval například někdejší rakouský sociální demokrat Hermann Rauscher, který jako agent československé rozvědky nasypal o Vánocích 1953 Bohumilu Laušmanovi do vína omamný prostředek a poté se podílel na jeho únosu do Československa. Laušman pak v roce 1963 zemřel za nevyjasněných okolností v československém vězení.
Od roku 1980 je dům v soukromých rukou a vlastní jej rodina lékaře rozvědky Jána Mokriše. Podle zdroje obeznámeného se situací se v blízkosti nalézá několik podobných objektů, které české tajné služby využívají pro pobyt, vytěžování či školení svých agentů dodnes.
Článek Prokopa Tomka o Guevarově pobytu v Ládví čtěte na straně 24
***
Ernesto Rafael Guevara de la Serna
Narodil se v roce 14. června 1928 v Argentině, byl zastřelen 9. října 1967 v Bolívii. Vystudoval lékařskou fakultu v Buenos Aires. Do Castrových jednotek narukoval jako lékař, brzy se vypracoval až na Castrovu pravou ruku. V roce 1959 Guevara získal kubánské občanství. Ve stejném roce začal působit v Castrově vládě. Jako prezident kubánské národní banky navštívil mimo jiné v roce 1960 i Československo. V roce 1966 opustil Che Guevara kvůli rozporům s Castrem Kubu, aby pokračoval v šíření revoluce v dalších zemích - nejprve v Zairu a potom v Bolívii. Zde byl nakonec zajat a v městečku La Higuera popraven.
Po své smrti se Che Guevara stal pro západní levicové idealisty populární ikonou revolucionáře.
