„Jde o nejstarší doklad osídlení Velehradu,“ řekl vedoucí výzkumu Zdeněk Šenk ze společnosti Archaia Olomouc. „V minulosti se vedly velké spory, zda místo bylo osídleno v době Velké Moravy. Náš nález dokládá lidské aktivity přímo na místě baziliky ještě před jejím založením, ke kterému došlo na počátku 13. století,“ upřesnil.
Objev ale ani zdaleka neznamená, že Velehrad mohl být bájným Veligradem, někdejším hlavním městem Velkomoravské říše, popsaným například kupcem Abú Omarem ibn Rustou z Isfahánu. Vědci dodnes místo, kde údajně stály výstavné domy, nenašli. Pátrání směřují na několik míst, například na Valy u Mikulčic, Staré Město, Pohansko, ale také Znojmo, Hodonín či několik míst na Slovensku. Přímo v sousedství Velehradu leží další významná archeologická lokalita – Modrá.
Velehrad je přesto v lidové tradici považován za centrum Velkomoravské říše i sídlo arcibiskupa Metoděje, a tedy také centrum šíření křesťanství v českých zemích. I proto tam později vyrostl rozlehlý církevní areál, který nyní prochází rozsáhlou obnovou v celkové hodnotě více než 300 milionů korun.
Archeologové prozkoumávají prostory pod velehradskou bazilikou a v jejím sousedství od loňského podzimu. V areálu jednoho z největších chrámů v zemi odkryli při průzkumech také hroby s kosterními pozůstatky ze 13. století a důmyslný systém odvodňovacích kanálů. Nálezy nyní archeologové dokumentují a ošetřují, později je předají pracovníkům Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Část nejzajímavějších objevů ale bude vystavena v nově budované expozici v lapidáriu velehradské baziliky. Budou mezi nimi i některé z nynějších nálezů.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
