„Potíže s tím mají třeba v Nizozemsku, ale i jinde, kde zálohování zavedli. V Česku to hrozí také,“ tvrdí Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství. Dodal, že města v Nizozemsku kvůli nepořádku u popelnic budou navyšovat náklady na úklid.
S odmítavým postojem nesouhlasí mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová a i ona se odvolává na cizinu: „Zálohy pomáhají zatočit s odpadem v přírodě a obcích. To potvrzuje i praxe třeba v Německu a Estonsku.“
Podle ní sociálně slabší skupiny lidí odpadky sbírají a vrací do sběrných míst. Tuto změnu v průzkumech občané zálohujících zemí uvádí jako pozitivní dopad.
Zálohovací systém by se měl v průběhu příštího roku týkat nealko nápojů v plastových lahvích o objemu 100 mililitrů až 3 litry a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu v plastových lahvích. A nealkoholických nápojů v plechovkách o velikosti 100 mililitrů až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách.
Zázrak zálohování. Politici neradi mluví pravdu, hlavně když mohou |
Na problémy s nepořádkem v okolí popelnic kvůli zálohování PET lahví a plechovek poukazují některá zahraniční města. „Mohu potvrdit problémy se skupinou obyvatel, kteří prohledávají kontejnery i popelnice a poškozují je,“ řekla pro Lidovky.cz například Zuzana Ondrášová, mluvčí magistrátu v Žilině. Nejedná se však podle ní o enormně zvýšený nepořádek.
„Stávat se to asi bude“
Obavy ze zavedení zálohování PET lahví a plechovek mají ovšem i některá česká města. „Stávat se to asi bude, stejně jako například u kontejnerů na textil. Otevřením se tyto nádoby ničí, protože jsou zamčené. Nepořádek pak město na vlastní náklady musí uklízet,“ uvedla Monika Krausová, mluvčí plzeňského magistrátu.
Řešením by podle ní mohlo být namísto nádob, které lze otevírat shora, používat kontejnery typu „zvon“ nebo podzemní kontejnery, které jsou hůře přístupné.
Ministerstvo životního prostředí však takový problém nepředpokládá. „Vzhledem k tomu, že zákazník při koupi za zálohovaný obal zaplatí zálohu, která mu po vrácení obalu bude v plné výši vrácena, předpokládáme, že zálohovaných obalů bude v popelnicích na tříděný odpad minimální množství,“ uklidňuje mluvčí resortu Veronika Krejčí a dodává, že se počítá i s úbytkem odpadků v přírodě.
Prázdná petka za čtyři koruny. Povinné zálohování kritizují i minipivovary |
V souvislosti se zavedením zálohování hrozí podle některých kritiků i rušení malých prodejen v obcích. „Na Slovensku si lidé stěžují, že sběrných míst je málo a že jsou hlavně ve větších obchodech. Malé obchody často nemají na zálohování prostor ani peníze na placení obsluhy,“ říká Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.
S tím ovšem nesouhlasí mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová. „Český návrh pracuje s trochu jinými parametry než na Slovensku. Počítá se totiž se zapojením všech prodejen už od 50 metrů čtverečních, zatímco na Slovensku je tato povinnost až od 300 metrů,“ připomněla. V Česku by tak podle ní mělo být až 11 tisíc sběrných míst, včetně menších obchodů.
Druhá šance pro pořádek
Hrozící komplikace by mohl pomoci vyřešit projekt Druhá šance, který zavedli například v centru slovenské metropole, v městské části Bratislava – Staré Město. Tato místa jsou rovněž vyhledávána turisty, kteří nemají čas či příležitost vrátit PET lahev či plechovku od nápoje do obchodu.
Projekt spočívá v tom, že okolo odpadkového koše se namontuje obruč, jež slouží k odkládání lahví a plechovek. Ty si pak mohou sociálně slabší občané vzít, vrátit do obchodu a něco si tak přivydělat. Jedna speciální obruč poskytuje prostor pro celkem devět PET lahví nebo plechovek.
Takové řešení chválí vedení Prahy i Iniciativa pro zálohování. „Je to určitě něco, co dobře funguje a je inspirací. Tato řešení lze najít v šestnácti zálohujících zemích,“ uvedla Havligerová.
Pro navrácení zálohy za PET lahev a plechovku bude třeba, aby majitel odevzdal obaly nezmačkané. V případě PET lahví nebude vadit, když jim bude chybět víčko. Zálohovací systém nebude přijímat obaly od mléka a mléčných výrobků, nápojů s obsahem alkoholu nad 15 procent a jednorázových skleněných nápojových obalů. Celkově by podle odhadů mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy PET lahví a plechovek.
Vracet včetně etiket
Teprve po odevzdání se obaly na místě slisují. Následně je třídicí linka rozdělí podle barev a zrecykluje. „Obaly se vrací včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód. Petky nebo plechové obaly se nemusí vymývat,“ popisuje Krejčí.
Pro zálohování bude nezbytné vytvořit speciální akciovou společnost – operátora neboli správce systému. Podílníky by měli být velcí výrobci, případně obchodníci (řetězce). Správce by měl fungovat jako neziskový, ale nemůže prodělávat. Zajišťovat má přepravu, třídění, správu a proplácení záloh obchodníkům, kterým bude také vyplácet odměny za náklady spojené se zálohováním.
K zálohování petek se sešly stovky připomínek, někteří ho zcela odmítají |
Příjem má mít nejen z prodeje obalů recyklačním firmám nebo z části vybraných, ale z různých důvodů pak spotřebiteli neuplatněných záloh, ale hlavně z poplatků od výrobců. Ministerstvo operátorovi udělí oprávnění a pak bude kontrolovat jeho činnost.
Zálohování bude mít podle resortu také pozitivní dopad na rozpočty obcí. V průměru každá obec ušetří díky snížení objemu sváženého odpadu 39 korun za každého občana.
