Vyplynulo to z vystoupení zákonodárců během úvodního kola projednávání předlohy, které ale Sněmovna ani zhruba po dvou hodinách debat nedokončila. Novele se tak bude muset věnovat znovu zřejmě v příštích dnech.
Povinnost přijímat do školek dvouleté děti nazval předseda sněmovního školského výboru Václav Klaus (ODS) „věkovou inkluzí“ a „ideologickým opatřením“. Podle něj je kolektivní vzdělávání vhodné pro děti zralé pro předškolní docházku a učitelky v mateřských školách nechtějí být chůvami. Uvedl, že tuto povinnost mají v Evropě zavedenu jen Dánsko, Finsko a Belgie.
Rakousko chce zakázat šátky ve školkách. Podle Islámské náboženské obce jde o populismus |
Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že „plošná povinnost není optimálním řešením“. Podle něj by znamenala investice do rozšíření kapacity mateřských škol ve výši 283 000 korun na dítě, což by při 40 000 dětech znamenalo přes 11 miliard korun. Ministerstvo podle něj letos dokázalo pro tento účel uvolnit podobně jako loni jen 300 milionů korun.
Plaga tak reagoval na argumenty své předchůdkyně Kateřiny Valachové (ČSSD), která povinnost obhajovala jako pragmatické rozhodnutí a vytvoření tlaku na obce, aby do školek investovaly. Řešením by podle Valachové mohla být i povinnost obcí zřizovat dětské skupiny jako náhradní řešení, což doporučoval také lidovec Jiří Mihola. Podle Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) Valachová přiznala, že zákon měl být „klacek na zřizovatele školek“, aby se na povinnost připravily, ale neudělaly to, protože na to nedostaly peníze.
Zrušení povinného absolvování posledního roku školky obhajoval Klaus tím, že se de facto jedná o rozšíření povinné školní docházky o rok na 15 let bez ohledu na možnosti rodičů. Ostatní frakce to ale nepodpořily, stejně jako snahu zpoplatnit nyní bezplatnou docházku pětiletých dětí do školek nebo vzdělávání v přípravných třídách základní školy. Podle oponentů by to omezilo vzdělání pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin.
