„Nerozumím tomu, že někde dostane člověk za neobyvatelný dům 95 tisíc, a já jenom čtyřicet. A taky nevím, proč se vůbec něco z této pomoci vyplácí za vytopený sklep bez technologií,“ zlobí se muž, který chtěl zůstat v anonymitě. Jeho rodina teď musí bydlet jinde, protože jejich dům bude ještě řadu měsíců neobyvatelný.
Redakce iDNES.cz registruje několik stížností. Zaznívají z Vápenné, Velké Kraše či Kobylé, kde majitelé neobyvatelných vytopených domů obdrží „jen“ 40 tisíc korun.
Jak vysokou částku za konkrétní typ poškození nemovitosti lidé dostanou, záleží na tom, jak je nastavily obce. Odlišné částky za obdobné poškození jsou ale na Jesenicku předmětem kritiky. Stejně jako skutečnost, že vyřizování pomoci od státu pro povodní postižené domácnosti, která se pohybuje v desítkách tisíc, spadla na obce.
Peníze jim stát sice bez prodlení podle požadavků poslal, nechal ale na nich veškerou administrativu spojenou s vyplácením.
„My jsme malá obec, takže nemáme na všechno úředníky. Neskutečně nám tak přibylo administrativy. Musíme s každým žadatelem podepsat darovací smlouvu, vyplatit peníze, vyúčtovat, aby vše bylo tak, jak má. Naštěstí už je vše vyřízené a peníze vyplácíme,“ uvedla starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková.
Někde rozhoduje stupeň poškození, jinde ne
Sídlo okresu Jeseník zvolilo různé částky pro různá poškození. Zastupitelé se shodli, že za zatopený sklep dostanou lidé 25 438 korun, zatopený sklep včetně technologií 40 tisíc, zatopený obytný prostor 50 tisíc a za zničenou nemovitost 65 tisíc korun.
„V podmínkách bylo, že máme rozlišovat stupeň postižení, tak jsme se rozhodli pro tuto variantu. To, že Státní fond životního prostředí (SFŽP) rozhodl, že v pořádku je i vyplácení stejné částky pro všechny, jsme už neřešili,“ zdůvodnil uvolněný jesenický radní Tomáš Vlazlo.
Podle něj při popisu poškození radnice spoléhá na čestné prohlášení jednotlivých žadatelů.
Město vyřizovalo celkem 550 žádostí. „Abychom nějak vyhověli těm podmínkám a zároveň dodrželi průměrných 40 tisíc korun, zvolili jsme pevnou hranici pro každou kategorii. Celkem vyplatíme 22 milionů,“ vyčíslil Vlazlo.
Extrémní povodně 2024 |
Obdobný systém zvolily i obce Česká Ves, Mikulovice nebo Písečná, byť s jinými částkami. Právě Česká Ves vyplácí vůbec nejvyšší částku lidem, kteří mají poničenou domácnost nebo dům určený k demolici. Dostanou 95 tisíc.
Za vytopený sklep bez technologií je „pouze“ necelých deset tisíc. „Stát vše hodil na nás. Myšlenka byla dobrá, ale nikdo v Praze neuvažoval, že nám tím neskutečně přidal administrativy,“ postěžoval si starosta České Vsi Petr Mudra.
Nejjednodušší je dát všem stejně
Některé obce zvolily jinou cestu. Kvůli zjednodušení tamní zastupitelé rozhodli, že budou vyplácet všem postiženým částku 40 tisíc korun bez ohledu na poškození nemovitosti.
Paušál zvolila například Kobylá nad Vidnavkou. „Přišlo nám to nejšikovnější. My jednoduše nejsme schopni kategorizovat, kdo a jak byl postižen. To necháme na pojišťovnách a výplatách od nich,“ zdůvodnila Rybáriková.
Podle ní by bylo složité přesně kontrolovat, kdo kolik vody měl ve sklepě, co přesně poničené, kolik vody v obytných prostorách. „I když lidé vypisují čestné prohlášení o škodách, nějaká kontrola by byla potřeba. Na to ale nemáme lidi,“ vysvětlila starostka Kobylé. V obci dostane podporu 83 domácností, takže radnice vyplatí celkem přes 3,3 miliony korun.
Podobný způsob zvolily i další obce, například Vápenná nebo Velká Kraš. „Dosáhne na to jednoduše každý. Dá se to označit jako pomoc, ale na řešení větších popovodňových škod je to málo,“ popsal starosta Vápenné Leoš Hannig.
Nejsme pojišťovny, míní starosta
Starosta Velké Kraše Jiří Vodička vysvětluje paušál jednoduše. „Kdybychom kategorizovali podle rozsahu poškození, dostáváme se na velmi tenký led. Na velké rozsahy škod jsou úplně jiné zdroje jako pojišťovny, kraj nebo masivní pomoc od státu. Toto je opravdu spíš symbolické, byť to asi stát myslel dobře,“ míní Vodička.
Starosta Vápenné Leoš Hannig uvedl, že původní idea byla, že všechny vyplavené obce na Jesenicku zvolí čtyřicetitisícový paušál pro všechny žadatele. „Chtěli jsme se domluvit, ale některé obce i město Jeseník se rozhodly jinak,“ sdělil Hannig.
Vápenná si stejně jako další obce, které zvolily paušál, ověřovaly na SFŽP, odkud desetitisícové podpory jsou, zda je možné nerozlišovat podle rozsahu povodňových škod.
„Sdělili nám, že to možné je, proto jsme šli cestou paušálu,“ vysvětlil Hannig. Stejně jako v dalších obcích už výplata probíhá na základě podepsaných darovacích smluv. Přes kasu obce projde na tyto účely kolem osmi milionů, protože Vápenná registruje přibližně 200 žadatelů.
