14. srpna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Chaos, přehazování odpovědnosti a dvě soupravy pod vodou. Kdo mohl za utopené metro?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Zdevastovaná vlaková souprava. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zdevastovaná vlaková souprava. | foto: metroweb

PRAHA Osmnáct stanic, téměř dvacet kilometrů tunelů i dvě soupravy metra. Pražské metro se přesně před patnácti lety ocitlo pod vodou. Tisíciletá povodeň napáchala v podzemní dopravě škody za sedm miliard korun. Odpovědnost za uzavření metra, spuštění ochranného systému a jeho předpovodňovou kontrolu však nechtěl nést nikdo.

„Na Palmovce, tam to vlítlo bokem. Spodní vodou to prorazilo nějakou zeď a utrhlo to přívodku,“ zní ze záznamů rozhovorů dispečerů metra z noci na 14. srpna 2002. „Ježíši Kriste,“ řekl jen muž na druhé straně.

Téměř dvacet kilometrů systému metra zatopila voda za necelých 24 hodin.

V podvečer 13. srpna se dostala první voda do metra ve stanici Nádraží Holešovice. Během noci na 14. srpna se voda rozlila po dalších osmi stanicích a úplně jich zaplavila pět. Na konci dne již byla voda v jednadvaceti stanicích.

„Okamžitě se vraťte z tunelu, Invalidovně hrozí zaplavení a hrozí ještě druhá věc, zaplavení 22 kV kabelů. V tom případě je tam velké nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Okamžitě se vraťte z tunelu pryč, rozumíte?“ volal na záznamech na své kolegy dispečer metra.

Zaplavení metra mohl zabránit tzv. Ochranný systém metra. Jeho součástí jsou tlaková vrata a tlakové uzávěry, technická centra nebo tlakově utěsněné kabelové průchodky a byl vybudován jako ochrana při napadení zbraněmi hromadného ničení. Zvenku měly stanice ochránit zábrany u vstupů. Ochranný systém metra však byl spuštěn je částečně a využity byly jen některé jeho prvky. Navíc se v době povodní ukázalo, že některé z prvků tlakové ochrany byly v dezolátním stavu.

Podle zprávy o šetření příčin zaplavení metra se voda do většiny stanic dostala přes protipovodňové zábrany. Hradítka totiž nebyla projektována na více než stoletou vodu. Dalším problémem bylo ventilace vyvedená na ulici ve stanici Invalidovna. Právě tou totiž natekla dovnitř voda. Hlavní problémem však bylo šíření vody mezi stanicemi.

Kabelové průchodky, kterými natekla voda mezi tlakové uzávěry.

Kabelové průchodky, kterými natekla voda mezi tlakové uzávěry.

Každou ze zastávek chránila protipovodňová vrata, která měla odolat tlaku vody a zadržet ji. V místech, kde se pracovníkům podařilo vrata uzavřít, vydržela až na výjimky perfektně. Jenže nad vraty byly kabelové průchodky...

„Nejdůležitější příčinou šíření vody v podzemních prostorách metra byla bezesporu netěsnost kabelových průchodek a neuzavření některých z nich,“ stojí v závěrečné zprávě magistrátní vyšetřovací komise. Skrze jednu průchodku mohlo do jedné stanice natéci až 150 litrů vody za sekundu. Takových průchodek bylo nad jedněmi vraty více než dvě desítky.

Kabelovými průchodkami, tedy jakýmisi trubkami ve zdi, kterými jsou vedeny kabely, nateklo do metra osmdesát procent z celkových 1,2 milionu krychlových metrů vody. Došlo tak k naplnění tunelu mezi uzavřenými tlakovými vraty.

Odpovědnost nemáme

V celém případě se objevují tři otázky. Kdo nesl odpovědnost za uzavření metra, kdo za spuštění ochranného systému, a kdo měl kontrolovat jeho funkčnost. Podle tehdejšího technického ředitele Dopravního podniku metro Josefa Němečka nemohl provozovatel metro zavřít.

„My jsme pouze provozovatel, my nerozhodujeme o uzavírání metra jako provozu. Provoz metra nemůžeme si my sami o své vůli uzavřít. My jsme pouze provozovatel toho systému, tudíž nemůžeme rozhodovat o tom, jestli si metro uzavřeme nebo neuzavřeme,“ uvedl v roce 2003 pro ČT.

Svou část odpovědnosti odmítal i krizový štáb magistrátu, který v té době vedl primátor Igor Němec. Ten tvrdil, že rozhodnutí uzavřít provoz metra leželo plně na Dopravním podniku. Metro přitom podle tehdejšího povodňového plánu mělo být uzavřeno již tři dny před jeho zatopením.

Zatopené eskalátory ve stanici Invalidovna.

Zatopené eskalátory ve stanici Invalidovna.

Podobně si odpovědnost mezi DP a krizovým štábem přehazovali jejich činitelé i v otázce spuštění celého ochranného systému metra.

„My nemůžeme jako sám provozovatel dát příkaz k tomu, aby se spouštěl ochranný systém metra,“ řekl Němeček. Spustit ochranný systém podle něj měl krizový štáb hlavního města. Primátor ale prý o ochranném systému metra vůbec netušil. I tak byly některé prvky systému, jako například těsnící vrata, spuštěny.

Jeho funkčnost však nebyla příliš veliká, přestože pražský magistrát každý rok za kontrolu ochranného systému metra utratil více než 90 milionů korun. Kdo však měl za kontrolu protipovodňového systému zodpovědnost, nebylo jasné ani rok po ničivých záplavách. Podle tehdejší mluvčí Dopravního podniku hlavního města Prahy Michaely Kuchařové mělo kontrolu provádět ministerstvo obrany.

„Ministerstvo obrany neprovádí kontrolu bezpečnostního systému metra,“ kontroval tehdy mluvčí ministerstva Miroslav Šindelář. Odpovědnost následně odmítl i Hasičský záchranný sbor.

Policie vyšetřování odložila

Policie vyšetřování zodpovědnosti za zatopení metra odložila, aniž by někoho obvinila. Podle tehdejšího šéfa magistrátní vyšetřovací komise Františka Laudáta (tehdy ODS, nyní TOP 09) „asi nikdo neměl zájem hnát někoho k odpovědnosti.“

Stanice metra Nádraží Holešovice byla první zatopenou stanicí.

Stanice metra Nádraží Holešovice byla první zatopenou stanicí.

Z vlastní vůle odešli pouze dva lidé - ředitel závodu metra Ladislav Houdek a šéf ochranného systému Jiří Svoboda. V rozhovoru pro Lidovky.cz Laudát také uvedl, že bylo podivné, že zmizela dokumentace k zatopeným úsekům metra.

„Byla spousta detailů ze stavby, technického dozoru a podobně, ale pro ty úseky metra, které byly pod vodou a plus jedna stanice dál, tak ta dokumentace chyběla. Podle mě to někdo ztopil,“ řekl Laudát (VÍCE ČTĚTE ZDE) .

V případě, že by byl systém ochrany pravidelně kontrolován, opravován a včas spuštěn, mohla se podle Františka Laudáta výše škod dostat na třetinu z výsledných sedmi miliard korun.

Utopená souprava na Florenci.

Utopená souprava na Florenci.

Povodeň v roce 2002 kompletně zaplavila 18 z tehdejších 51 stanic pražského metra a 19,6 kilometru tunelů, poškozeno bylo 107 ramen eskalátorů a 23 výtahů. Celkem se muselo z podzemí vyčerpat 1,2 milionu metrů krychlových vody. Ve stanici Florenc zůstaly „utopené“ dvě soupravy metra, které tam byly odstaveny bez cestujících, připraveny k rannímu výjezdu.

Metro je dnes chráněno

Pražský dopravní podnik (DPP) upravil po povodních v roce 2002 tlakové uzávěry, těsnění, ventily nebo vylepšil povodňový plán. Metro je tak chráněno proti vodě zvenčí i proti rozlévání vody tunely.

„Byly opraveny všechny tlakové uzávěry v podzemní části metra a jsou kdykoli použitelné. Byly provedeny úpravy na takzvaných průchodkách. Jde o těsnění prostupů tlakovými předěly, které jsou nyní přesně evidovány a revidovány, je znám jejich skutečný stav a jsou certifikovány na odolnost tlaku šesti atmosfér,“ uvedla pro ČTK mluvčí Aneta Řehková.

Metro je chráněno jak proti vniknutí vody z povrchu, tak proti jejímu rozlití tunely a stanicemi. Z povrchu ‚podzemku‘ chrání zmíněná mobilní hradítka. „K ochraně metra před šířením vody v tunelech slouží především prvky ochranného systému metra. Jedná se o masivní ocelové, tlakově odolné uzávěry, které jsou ve stanicích metra i v tunelech. Pravděpodobnost zaplavení metra jako v roce 2002 je minimalizována,“ řekla mluvčí.

Záplavy v srpnu 2002 postihly téměř celé Čechy, o život při nich přišlo 17 lidí. Vyvolaly vlnu solidarity. Pro organizaci Člověk v tísni znamenaly největší humanitární operaci na české půdě. Na jejím účtu SOS povodně se tehdy sešlo víc než čtvrt miliardy korun.

Časová osa zatopení metra při povodních 2002

  • 12. srpna

11:00 Je vyhlášen 3. stav povodňové aktivity. Podle povodňového plánu měly být v tento čas uzavřeny ohrožené stanice.

22:50 Je ukončena přeprava cestujících v úseku Nádraží Holešovice - Florenc C.

23:11 Byla zahájena evakuace pracovníků ze stanic Vltavská a Nádraží Holešovice.

23:55 Uzavřela se stanice Křižíkova.

  • 13. srpna

11:20 Je přerušen provoz ve stanici Invalidovna.

12:19 Je uzavřena stanice Malostranská.

12:40 Byla uzavřena stanice Staroměstská, je nařízena evakuace pracovníků obou stanic na trase A.

19:30 Na monitoru průmyslové televize na dispečinku jsou zjištěny zatopené obratové koleje ve stanici Nádraží Holešovice, za patnáct minut začíná evakuace stanice.

22:00 Je ukončen provoz mezi stanicemi Dejvická - Náměstí Míru. O pět minut později se voda v Holešovicích dostává do tunelu a poté přes stanice Vltavská a Florenc až k Hlavnímu Nádraží. Za dalších pět minut metro nejezdí ani mezi Smíchovským nádražím a stanicí Florenc.

23:00 Nádraží Holešovice a Vltavská jsou prvními stanicemi, které jsou kompletně zatopené.

14. srpna

0:20 Krátce po půlnoci voda překonává bariéry na Invalidovně a dostává se tunelem až na Palmovku.

1:00 Invalidovna a Křižíkova jsou kompletně zaplaveny. Voda se dostává na Florenc.

4:00 Z Palmovky se voda šíří až na Kolbenovu. Zaplavena je Palmovka a krátce poté i Florenc.

4:30 Metro jezdí jen v úsecích Náměstí Míru - Skalka, Zličín - Smíchovské nádraží a Pražského povstání - Háje.

14:00 Linka B je kompletně neprůjezdná. Jsou zaplaveny stanice Náměstí republiky, Můstek, Národní třída, Karlovo náměstí, Anděl.

15:45 Dopravní podnik obnovuje provoz v úseku Zličín a Nové Butovice a Pražského povstání a Muzeum.

22:00 Je zaplavena stanice Českomoravská. Krátce nato se k ní přidává i Vysočanská.

15. srpna

1:00 Kompletně zaplaveny jsou stanice Staroměstská a Malostranská.

16:14 Hrozí zaplavení stanice Muzeum A.

16. srpna Začíná odčerpávání vody.

  • 10Diskuse


Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky