Středa 1. prosince 2021, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Povodně? Až při oblevě zaprší

Česko

Množství sněhu není nijak rekordní. Místo hor ale sníh zasypal města, tak si ho více všímáme, tvrdí hydrolog Jan Daňhelka.

* LN Na polích i ve městech leží už od prosince kupy sněhu. Nemáme se pomalu připravit na masivní jarní povodně?

Množství sněhu je jen jedním z faktorů přispívajícím ke vzniku jarních povodní. Naprosto rozhodující je průběh samotné oblevy. I při velkém množství sněhu může být průběh oblevy relativně klidný a bezproblémový. Například v roce 2005, kdy bylo sněhu opravdu hodně, žádné velké povodně nebyly. Při oblevě se sice výrazně oteplilo, ale vše se obešlo bez dešťových srážek. Naopak v roce 2006 během oblevy pršelo, a na Českomoravské vrchovině se proto následně povodně vyskytly.

* LN Je to, co vidíme z oken, z dlouhodobého pohledu opravdu hodně sněhu?

Ještě pořád nedosahujeme nějakých rekordních hodnot. Jsou to čísla, která jsou běžná pro normální zimu, během které sněží. Obsah vody ve sněhu se pohybuje okolo 360 milionů kubíků, což je průměr. Letošní zima se ale liší v tom, že je nadprůměrně sněhu v nížinách, na horách je ho naopak málo. Sníh zasypal města, a lidé ho tak více vnímají. Například v Praze opravdu není běžné, aby tu tolik sněhu vydrželo tak dlouho.

* LN Dalo by se srovnat množství sněhu obsažené v letošní sněhové pokrývce s masou vody, se kterou se Česko potýkalo při letních povodních v roce 2002?

Takové srovnání můžeme udělat u povodí jednotlivých řek. Například na povodí Horní Vltavy. Množství vody, které je nyní nakumulované ve sněhové pokrývce u Orlické přehrady, je zhruba pětinou té masy, která nás spláchla v roce 2002. Ten rok to byl ale opravdu extrém, který snad ani nelze překonat.

* LN Může množství sněhu ležícího v nížinách po oblevě nějak výrazně doplnit vysychající zdroje podzemní vody?

Sníh a jeho jarní tání je hlavním zdrojem doplňováním spodních vod. Po jarním tání jsou vždy zaznamenána každoroční maxima. Kromě samotného množství sněhu ale také záleží na způsobu tání. Buď přijde rychlé oteplení a voda hned odteče, čímž se zásoby spodní vody nijak výrazně nedoplní. Nebo nastane pozvolnější tání, po kterém naopak vody v podzemních zdrojích přibude. Pro stav podzemní vody je ale také důležité, jestli prší v měsících, kdy se rozvíjí vegetace. Příkladem je rok 2007. Nízký stav podzemní vody si tehdy hodně hydrologů vysvětlovalo tím, že byla chudá zima beze sněhu. Já si ale spíš myslím, že to bylo kvůli nedostatku srážek v dubnu. Spadly tehdy 3 milimetry. Veškerou vodu tak spotřebovaly žíznivé rostliny.

* LN Jak může vůbec vysoká a těžká sněhová pokrývka ovlivnit rostliny?

Na rostlinstvo by to mělo mít kladný vliv. Kromě sněhu máme totiž také mráz. Sníh je v tom případě ideální izolační vrstvou. Brání promrzání půdy. Zatímco nad sněhem naměříme i minus třicet stupňů Celsia, pod ním je teplota sice záporná, ale rozhodně o mnoho vyšší. Rostlinám proto tato přikrývka jen prospěje.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!