Kvůli nedodržení plánovaného času setkání musel prezident Petr Pavel letos na konci ledna zrušit plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě, neboť i přes posun o hodinu někteří z účastníků nebyli schopni dodržet čas.
Premiér Babiš se tehdy na briefingu po jednání vlády Pavlovi omluvil, že nedodržel termín setkání, kabinet podle něj měl nejnáročnější zasedání od svého vzniku. Původně bylo setkání naplánováno na 15:00, Hrad jej poté o hodinu posunul, v tu dobu stále zároveň jednala vláda. Krátce po 16:00 prezident schůzku zrušil.
V pátek přišel premiér Babiš na schůzku s prezidentem Pavlem o čtvrt hodiny později. Při přivítání mu prezident připomněl, že měli domluvené setkání na 8:30, načež předseda vlády odpověděl, že „mu to nevyšlo.“ Pozdní příchod premiéra Babiše bez omluvy považuje Pavel za projev nezdvořilosti a premiérův signál směrem k němu, uvedl po pietním aktu na Vítkově k výročí konce druhé světové války.
Rovněž Pavlův předchůdce Miloš Zeman byl během svého desetiletého působení ve funkci hlavy státu (2013 až 2023) známý tím, že nedodržoval přesný časový harmonogram. Na tiskové konference často přicházel s několikaminutovým či delším zpožděním a média také často komentovala jeho zpoždění při setkáních s premiéry či jinými ústavními činiteli.
Putin nechal čekat papeže i Merkelovou
Ve světě je pozdními příchody na politická jednání nejproslulejší ruský prezident Vladimír Putin. Často nechává ostatní státníky čekat, což bývá podle odborníků interpretováno jako projev dominance a diplomatická hra.
Například již zesnulý papež František musel na Putina během jeho návštěv Vatikánu čekat několikrát. V listopadu 2013 dorazil ruský prezident na schůzku s pontifikem se zpožděním 50 minut a v červnu 2015 to bylo dokonce 70 minut. V květnu 2022 papež František prohlásil, že „opět čeká na odpověď“ od prezidenta Putina ohledně navrhované schůzky v Moskvě, na níž by se mělo jednat o válce na Ukrajině.
Čekání na Putina zažila opakovaně i bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která ve svých pamětech popsala historku ze summitu skupiny G8 v německém Heiligendammu v červnu 2007. Putin tehdy podle ní před summitem požádal, aby mu do pokoje připravili basu piva Radeberger, které si oblíbil v době, kdy jako důstojník KGB sloužil v osmdesátých letech v Drážďanech.
„Jen jeden účastník chyběl: Vladimir Putin. Čekali jsme a čekali. Pokud něco nemohu vystát, je to nedochvilnost. Proč to udělal? Komu se snažil něco dokázat? Nebo měl skutečný problém? Navenek jsem si uvolněně povídala s ostatními, ale uvnitř jsem zuřila (...) Už jsem se chystala říct, že prostě půjdeme na večeři a na předem dohodnuté focení na molu bez něj, když se Putin přece jen objevil, jistě o dobrých pětačtyřicet minut později. ‚Co se stalo?‘ zeptala jsem se ho. ‚Můžeš za to ty – přesněji řečeno ten Radeberger‘,“ napsala kancléřka, podle které se zdálo, že si Putin „užívá pozornost, kterou takto získal. Největší radost mu pravděpodobně udělalo, že na něj musel čekat i americký prezident.“
Pozdní příchody na schůzky prezidenta Putina sahají podle informací britského deníku The Guardian až do počátků jeho prezidentství. Například v červnu 2003 během své historické návštěvy Velké Británie dorazil o 14 minut později na schůzku s britskou královnou Alžbětou II. v Buckinghamském paláci. A v květnu 2012 se o tři hodiny opozdil na schůzku s tehdejším americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym v Moskvě.
