LN Na grantovém systému se podílelo ještě vaše vedení radnice. Jak ho vidíte dnes?
Myslím, že samy granty jsou správně, to je způsob, jakým se v Evropě přidělují prostředky na kulturu. Otázka je, podle čeho se vybírají ti, kdo peníze mají dostat. Myslím si, že během minulých čtyř let došlo k hrubému zkreslení té koncepce, kterou jsme zaváděli. Že byly opuštěny dohodnuté principy - jako že například divadla nekamenná přejdou na dlouhodobý grantový systém, budou mít jistotu čtyř let a přitom budou bojovat o diváka stejně jako scény, které nejsou zřizovány Prahou. Pak měly mít šanci se znovu ucházet o další peníze a dokázat svou konkurenceschopnost. Nevyhodnotilo se to ale, nikdy se neřeklo, jak funguje Semafor, jak funguje Činoherní klub nebo Archa. Ta diskuse se opustila.
LN Vstoupila do ní naopak divadla privátní...
Řekl bych, že se k nim nepřistupovalo úplně fér. Nejsem sice jejich fanoušek, ale nikomu je neberu, hledal bych nějaký kompromis, který by zhodnotil přínos scén, jež sice možná neznamenají nějaké velké dramaturgické činy, ale vytvářejí zábavu asi lepší, než jsou třeba seriály TV Nova. Co se odehrálo, bylo nechutné, jak pan Kratochvíl chtěl získat peníze, zčásti to ale byla reakce na chování radnice.
LN Myslíte si, že na kulturu dává Praha málo?
Rozpočet na kulturu se drží tak, jak jsme ho postupně zvedli na sumu přes miliardu korun včetně památek. Ale o rozdělování můžeme mít pochybnosti. Na kulturu obecně město nedává malé peníze, jde o proporce - ty jsou diskutabilní a mohou být předmětem sporu.
LN Peníze se zřejmě přidělují poněkud neprůhledně?
Pozná se, kde fungují určitá klientelistická pouta. Do některých scén těch peněz jde hodně a někam vůbec ne, zpochybňují se menší nebo divácky méně atraktivní aktivity, i když pro celé spektrum kulturního života jsou důležité. Poměrně netransparentně se dávají dost velké peníze třeba provozovateli Akropole panu Hurdovi. Akropolis je bezvadná jako rockový klub, na druhou stranu, on je majitelem domu, vybírá nájemné a dostává granty a současně si tam točí své komerční aktivity, které nejsou průhledné.
LN Jak by měla podpora vypadat?
Měla by se hlavně podporovat kultura živá, dává se málo peněz na okrajové žánry, na slovesnou kulturu, na ty obory, které nejsou tak snadno definovatelné. Zkrátka, čemu pan radní Richter je schopen porozumět, tam peníze dá. Ale opakuji, ani ve srovnání se světem na tom Praha není špatně. Situace tu není tragická, jen dostávají na frak ty žánry, které se neumějí tak podbízet a prodat, a tím pádem je páni radní nevidí.
LN Jako architekt jistě vnímáte i situaci kolem Národní knihovny?
Kauzu Kaplický považuju za naprosto nehoráznou. Co předvedl Bém a těch pár pánů z klubu, kteří vystoupili nahlas, to nemá obdoby. Představte si, že by takhle vystoupil třeba Chirac jako primátor Paříže nebo někdo ze současných činitelů v Evropě, že by takhle hodnotili architekturu, to si vůbec neumím představit. To jsou móresy stalinského typu - a ani za totalitního režimu by se takhle nechovali. Také odmítám chování architektů, kteří udávají kolegu. Měli by umět přijmout porážku.
LN Co je za tím vším?
Zřejmě jde o pozemky - národní fotbalový stadion či olympijský, megalomanský projekt na Letné, která je pro takové sportoviště naprosto nevyhovující lokalita. Ale i v rovině byznyzu jde o nepochopitelnou věc. Máte usnesení zastupitelstva, že vyhlásíme soutěž, její výsledky, a pak se to někomu přestane líbit a shodí to ze stolu, jako by ta usnesení vůbec neexistovala. To je strašidelný signál. V březnu 2006 jsme to ještě v zastupitelstvu schválili a navrhovali, aby se ten pozemek knihovně daroval. Jako symbolické gesto Prahy, pro niž bude ctí dát pozemek Národní knihovně. Sám pan Bém pokřikoval, že ani netušíme, jak se na výstavbě knihovny budou podílet. No, ukázalo se to před veřejností dost zřetelně.
| Další podrobnosti o pražské kulturní politice si přečtěte ve čtvrtečním vydání deníku |
