Poznámky na sloučení ČT a ČRo

Pokud budu vycházet z teorie, že vždy se dá všude něco uspořit, pak má pan Jandák pravdu. Je jen otázka toho slova „něco“, v jakém je to poměru k cca 8 miliardám korun rozpočtů obou organizací a jestli „slučování“ nepřinese další výdaje navíc. Např. umístění obou organizací. Kavčí hory se na Vinohradskou nepřemístí a obráceně také ne.

Pak je otázka k čemu a pro koho je slučování dobré. Slučování obou organizací není otázka několika hezkých vět, jak se „moc“ ušetří, ale seriózního rozboru, který musí vyjít z hlediska detailu ekonomiky a ostatních ukazatelů.

Pokud jde panu Jandákovi o úspory vůči poplatníkům, pak bych mu doporučil, ať vyřeší DPH obou organizací, kdy obě vlivem používaného koeficientu a vlivem snižování reklamy již dnes platí a budou v následujících letech platit násobky. Např. ČT platila v roce 2002 DPH přes 100 milionů korun a v současné době platí více než čtyřnásobek. Obdobné je to v číslech v Českého rozhlasu. Zde jsou možné úspory ve výši stovek milionů korun.

Dále pár poznámek od mých kolegů odborných ředitelů ČT:

možnosti úspor

• z hlediska organizačního by k zásadním úsporám nemohlo dojít, vznikl by sice jeden „maxiředitel“, ale vzhledem k provozům obou institucí by k zásadním změnám nemohlo dojít

• stejně je mylná představa, že např. účetní bude mít na starost navíc stovky lidí

• velký problém je v prostorech, jejich oddělení, ČRo se na Kavčí hory nevejde a naopak

• informační systém ČT by např. těžko utáhl další 2 mld rozpočet, tzn. množství útvarů, pořadů, investic, atd., již dnes máme problémy s vykazováním objemných dat

• náklady na inkaso poplatků se nesníží, pokud by dále zůstal samostatný rozhlasový poplatek a televizní, což by měl, potom jsou to dvě položky inkasa a zaplatíme stejně, představa snížení poplatků Poště je v rozporu se skutečností

• zastoupení v EBU - členský příspěvek se nesníží, je stanoven pro ČR a dělí se mezi rozhlas a televizi, tedy by rozhodně zůstal na stejné úrovni

• atd…

úvahy o zlevnění provozu zpravodajství a publicistiky

• sdílený zpravodaj nebude stíhat to, co se od něj požaduje

• techniku společnou v zahraničí nemáme ani techniky, takže tam úspory nevzniknou

• je nesmyslná představa, že by oba dva reportéři točili to samé (vychází ze znalostí a zkušeností těch, kteří byli dlouhodobě v zahraničí)

• podstata výroby u obou médií je značně odlišná, je tam možná občasná zastupitelnost (jak to funguje), ale ne souběžné fungování pro obě média

• zlevnění práv je otázka toho, kdo je prodává, ne toho, kdo se sloučí. Představa, že majitelé sportovních zpráv by nevnímali sloučení, je naivní. Jedná se o zcela rozdílné způsoby užití, kdy držitelé práv mají jasně dané mechanismy pro výpočet ceny práv pro dané teritorium a dané médium. Prostor, který by vznikl při společném jednání, lze označit za minimální či žádný.

výhodnost z hlediska přítomnosti na veřejnoprávním multiplexu

• základní cena veřejnoprávního multiplexu se odvíjí od skutečného datového toku, který je čerpán. De facto existuje celková cena za službu, která se rozděluje v tomto poměru.Hlavně je ale zapotřebí vidět, že objem  dat rozhlasové služby je neporovnatelně nižší než u televizního vysílání (v současné době odebíráme 10x víc než rozhlas), takže to vlastně ani zas tak důležitou částku pro rozhlas nepředstavuje a sjednocení by vůbec nic neřešilo, protože to již není "množstevní" sleva.

• co se týká multimediálního obsahu, současná produkce je pouze EPG, což je vlastně programová nabídka, ta musí být specifická pro každé médium. On vůbec další rozvoj rozhlasu v DVB-T je dosti problematický, protože má svoji platformu digitálního rozhlasu DAB.

• společná (podobná) technologie by snad byla jen v nahrávacím zvukovém studiu, to ale pracuje za úplně jiných podmínek a s jinými výstupy než studia rozhlasová, v televizi je již vybudované, jeho zrušení nic nepřinese a naopak jeho integrace (včetně síťového prostředí) je vhodnější když je umístěno přímo v tv. Televizní studia by pak pro rozhlas byla k ničemu. Stejně tak je to s dalším postprodukčním výrobním řetězcem (ten rozhlasový je pro tv k ničemu) až po vysílací odbavovací pracoviště. Prostě filozofie tv výroby je jiná (obraz a k tomu automaticky zvuk), než u rozhlasu - jenom zvuk.

• pokud se někdo zmiňuje o výhodě pro postižené diváky, tam tv jednoznačně vede je buď pro slepé (alespoň zvuk), nebo hluché (obraz s titulky), to rozhlas také neumí.

úspora při řešení a vymáhání polatků

• ČT s Českým rozhlasem spolupracuje již dnes např. v rámci rozhlasových a televizních poplatků. Nejvýznamnější operací byla výměna databází poplatníků (SIPO), která se uskutečnila na začátku roku 2006. Jejich porovnáním získal ČRo množinu 500 tis. klientů, kteří platili televizní a neplatili rozhlas. V opačném případě získala ČT soubor 50 tis. domácností a jejich následným oslovením pak 11 tis. nových poplatníků.

• V průběhu roku 2006 bylo zahájeno jednání o společných projektech i v dalších oblastech (např. společný postup při vyhledávání neevidovaných držitelů rozhlasového a televizního přijímače, výběr společné PR agentury pro vedení kampaně v průnikových oblastech, vytvoření společného systému zpracovávání a čištění dat od energetických společností atd.), ale tato jednání byla z důvodů časového, finančního nebo věcného nesouladu zastavena. Na tomto příkladu lze demonstrovat, že existuje pouze omezená množina činností, jejichž propojení je pro obě instituce skutečně výhodné.

• ad prohlášení o polovině nákladů, které bychom ušetřili při společném výběru poplatků) Není pochyb o tom, že v konečném důsledku by provoz např. jedné společné organizace, která by vybírala poplatky pro ČT a ČRo zároveň, přinesl úspory nákladů. Sloučení by však musela nutně předcházet rozsáhlá investice (od vlastní hospodářské budovy až po společný informační systém), jejíž výhodnost je sporná. Pokud vyjdeme ze zkušeností dvou sousedních států (Německo a Rakousko), pak v obou byla založena sestra stoprocentně vlastněná oběma veřejnoprávními institucemi (GES a GIS), jejíž činnost je dotována z vybraných koncesionářských poplatků. Personálně je činnost zajišťována v GESu v řádu tisíců zaměstnanců a v GISu pak stovkami, zatímco v ČT desítkami.

• společné promo a marketing. ČT a ČRo se již dnes vzájemně podporují v rámci marketingových aktivit (např. máme nastavenou dlouhodobou barterovou spolupráci, v rámci níž ČT poutá pořady ČRo a naopak). V této oboustranně přínosné spolupráci budeme i nadále pokračovat, ale její další rozšiřování a propojování nepokládáme za účelné ani efektivní – každé médium vyžaduje jiné prostředky a nástroje komunikace a nelze je uměle spojovat.

Závěrem

Slučování ČT a ČRo z dnešního pohledu smysl nemá. Pokud by se obě instituce vyvíjely jako společná organizace, bylo by to něco jiného, ale synergie v současnosti je minimální. Technické úspory musí být nutně nulové, protože se jedná o zcela odlišné technologické řetězce. Organizačně se opět nezíská nic. Největší položkou je program a ten se sloučením nijak nákladově nezmění. Takže suma sumárum: ušetří se možná pár desítek milionů, které se zase vynaloží na řešení problémů, které dnes neexistují díky oddělení.

Celá problematika by se dala rozebrat položku po položce a tak si ukázat ekonomicky, ale i z hlediska ostatních pohledů zda ano, či ne. Muselo by jít o seriózní analýzu.

Je otázka proč například ve Švédsku po pracném slučování má zase dojít k odluce?