OSTRAVA Na západě mají lidé hodně prachů, v Ostravě hodně prachu. A s časem ho neubývá, spíše naopak. Ostravsko patří k nejpostiženějším místům nejen v zemi, ale i v Evropě.
Včera se na ostravském magistrátu sešla speciální odborná komise. Ostravští radní chtějí její velká setkání pořádat pravidelně. „Lidé jsou permanentně rozzlobení,“ popisuje náladu radní Vojtěch Mynář, někdejší dlouholetý starosta obvodu Radvanice a Bártovice. Právě tento ostravský obvod ležící v blízkosti největší české ocelárny Arcelor Mittal Steel bývá nejčastěji zmiňován v souvislosti s obrovskou prašností. Zákonné limity tam spadaný prach překračoval až 190krát. Stejně je na tom ostravská čtvrť Přívoz, kde funguje koksovna Odra.
V některých obvodech Ostravy, ale i v přilehlých obcích a městech, jakými jsou Šenov nebo Havířov, vznikají petice nespokojených lidí právě se stavem ovzduší. Podle některých průzkumů je Ostravsko spolu se sousedící Katovickou oblastí v Polsku nejvíce zaprášeným místem Evropy.
Ostravští radní si včera na jednání pozvali ty nejvýše postavené: ministra životního prostředí Martina Bursíka, ministra financí Miroslava Kalouska i hlavního hygienika Michaela Víta. Všichni tři se ale omluvili. Bursík byl pracovně v moravskoslezské metropoli naposledy před třemi týdny. To, že je v Ostravě, prý poznal hned po vystoupení z vlaku. „Vážně je tu špatný vzduch cítit. A to jsem velkoměstský člověk, který bydlí v centru Prahy,“ konstatoval šéf Strany zelených. Na schůzce ho zastoupila Renáta Hošťálková z ministerstva životního prostředí. Podle ní lze peníze z takzvaných švýcarských fondů použít na montáž speciálních filtrů na vozidla s naftovými motory. Ty by město mohlo montovat na své autobusy nebo vozidla technických služeb. Doprava je na druhém místě v žebříčku znečišťovatelů hned za průmyslem. Náměstek primátora Vojtěch Mynář však říká, že ostravští radní chtěli s ministry jednat především o Státním fondu životního prostředí. Podle Mynáře ostravské průmyslové podniky odvádějí do fondu více peněz, než se do Ostravy vrátí. „Chtěli bychom, aby ty peníze zůstávaly tady,“ míní.
Arcelor Mittal, někdejší Nová huť, se tradičně brání a tvrdí, že její výroba je včetně devadesátých let prakticky stále stejná. Splňuje všechny předepsané limity a do ekologie své výroby investuje miliardy. Také předseda krajské hospodářské komory Pavel Bartoš upozorňuje, že ne všechny potíže způsobují velké podniky. „Na vesnicích je situace v zimních měsících katastrofální. Plynofikace se často minula účinkem. Lidé buď na plyn nemají peníze, nebo je nechtějí za něj dát,“ říká Bartoš.
Ministerstvo životního prostředí už připravuje nové předpisy, které by umožnily kontrolovat, čím lidé ve svých domech vlastně topí. Současně má dát krajským úřadům pravomoci v době překročení emisních limitů omezit vyrábějící podniky nebo dopravu. Úředníci ministerstva však připouštějí, že v některých místech, jakým je právě Ostrava, by omezení musela platit téměř neustále. Politici chtějí na velké firmy vyvíjet maximální tlak, aby z jejich komínů stoupalo co možná nejméně škodlivin. „Ocelárny Mittal se moc snaží. A protože mají tak dobré výsledky, měly by pro ochranu ovzduší udělat ještě něco navíc,“ prohlašuje náměstek Mynář.
***
Na vesnicích je situace v zimních měsících katastrofální. Plynofikace se často minula účinkem.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
