Rusko by muselo být ochotno o vrácení dobrovolně jednat. Vyplývá to z dopisu českého ministerstva zahraničí radnici Prahy 7. Starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě) sdělil, že radnice bude s ministerstvem dále jednat.
  |
Vedení hlavního města a Praha 7 vyzvaly letos v dubnu vládu, aby vyjednala s Ruskem navrácení části Stromovky, kterou zabralo v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Vojáci se v ní utábořili a využívali park jako základnu. Město chce, aby se rozloha ambasády vrátila do stavu před 21. srpnem 1968 a byla obnovena veřejně přístupná zeleň.
Ruské území v Praze. Co byste našli v rozlehlém areálu ambasády u Stromovky, kdyby vás tam pustili? |
Ministerstvo ve svém dopise uvádí, že pozemek patří České republice a právo s ním hospodařit má diplomatický servis (DS). Jenže v minulosti byl poskytnut Sovětskému svazu. „V roce 1972 tehdejší DS pozemek smluvně převedl do trvalého bezplatného užívání tehdejšího sovětského velvyslanectví, a to na základě usnesení vlády ČSSR ze dne 17. září 1970,“ píše se v dopise. Na asi půlhektarovém pozemku je několik budov, které využívá ruská ambasáda. Podle dopisu patří Ruské federaci, která je řádně odkoupila.
Kvůli výše zmíněným okolnostem pak podle ministerstva není možné naplnit požadavky magistrátu a městské části, aniž by nebyly porušeny základní principy mezinárodního práva. Tehdejší rozhodnutí je stále platné, neboť vycházelo z rozhodnutí vlády ČSSR.
Co se týče dohody, je podle dopisu nepravděpodobné, že by Rusko bylo v současné situaci o dobrovolném navrácení pozemku ochotno jednat. Požadavek Prahy totiž přišel v době, kdy Česko oznámilo podezření o zapojení ruských agentů do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Česko a Rusko následně vyhostilo vzájemně část zaměstnanců ambasád a diplomatů.
Vedení radnice sedmé městské části se podle starosty Jana Čižinského myšlenky návratu rozlohy ruské ambasády do velikosti před 21. srpnem 1968 nevzdává. „Jednáme dál,“ napsal Čižinský v SMS zprávě. Později upřesnil, že se spolu s primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti), pražským radním Janem Chabrem (TOP 09), starostou Prahy 6 Ondřejem Kolářem (TOP 09) a ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) domluvili na vzniku pracovní skupiny k majetkoprávním vztahům.
