„Při prudkém přívalovém dešti a silném větru bohužel došlo k nešťastné události. I přesto, že je budova nově zrekonstruovaná a řádně udržovaná, došlo k pádu stavební součásti před budovu. Pád bohužel zapříčinil obrovskou lidskou tragédii, kdy jeho následkem došlo k úmrtí,“ komentoval mluvčí PVZP Karel Košťál.
Společnost uvedla, že tragédie lituje a pozůstalým vyjádřila upřímnou soustrast. „Z neštěstí jsme lidsky otřeseni,“ napsal mluvčí.
Římsa se z budovy v Lazarské ulici v centru Prahy zřítila ve čtvrtek před polednem. Kus ze střechy na tramvajové zastávce zasáhl asi 50letého muže, který i přes okamžitou pomoc svědků a přivolaných zdravotníků na místě zemřel.
„Pracuji tady naproti. Slyšela jsem ránu, tak jsem vyběhla ven a viděla jsem, jak lidé běží k místu,“ popsala pro iDNES.cz jedna ze svědkyň na místě „Slyšela jsem, jak na místo jedou sanitky a hasiči. Kolegyně to viděla, je z toho hodně otřesená. Je to okamžik a už se nevrátíte domů,“ sdělila další.
Ulice byla zhruba dvě hodiny uzavřená. Hasiči na síti X uvedli, že po neštěstí z římsy rozebrali zhruba 100 kilogramu uvolněného materiálu hrozícího pádem.
Pojišťovna poskytuje plnou součinnost složkám integrovaného záchranného systému. Kdo za nešťastnou událost může, budou zjišťovat kriminalisté. Ti zatím nesdělili, pro podezření z jakého trestného činu budou případ prověřovat. V úvahu by připadalo například obecné ohrožení z nedbalosti, kde za způsobení smrti při porušení důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání či postavení hrozí tři až deset let vězení.
Statik: Tragédii způsobil souběh několika věcí
Expert na statiku Václav Losík tvrdí, že pád římsy mohly způsobit třeba vibrace od tramvají v kombinaci například s korozí materiálu od zatékání, nebo tepelné mosty. Podobná neštěstí jsou většinou způsobena souběhem několika věcí, míní.
 |
„Na každé konstrukci mají být prováděny pravidelné revizní prohlídky jednou za pět a jednou za deset let. Nicméně většina provozovatelů budov si to neuvědomuje a často k takovým prohlídkám vůbec nedochází,“ doplnil Losík.
Zodpovědnost za podobné události většinou nese podle něj více lidí. V případě, že byly prováděny prohlídky, musely z nich podle statika vznikat zprávy. Odpovědnost za tragickou událost by se tedy odvíjela také od toho, co ve zprávách bylo. „Pokud se v nich tato závada uváděla, tak zůstává otázkou, kdo měl s informacemi ve zprávě dále pracovat,“ dodal statik.
Právník: Je potřeba zkoumat okolnosti
Redakce iDNES.cz oslovila odborníky na právní odpovědnost. Právník Jan Šturm z kanceláře Havel & Partners sdělil, že i přes veškerou péči mohou nastat situace, kdy zřícení budovy nebo její části vede k tragédii, za níž však vlastník nenese zodpovědnost. „Zejména pokud prokáže, že o nemovitost s náležitou péčí pečoval,“ uvedl Šturm.
„Zároveň tím ale není vyloučena odpovědnost například osoby, která nedbale provedla rekonstrukci, což vlastník nemohl rozpoznat a spoléhal přitom na její odborné znalosti. K posouzení odpovědnosti vlastníka je tak třeba zkoumat konkrétní okolnosti, přičemž rozhodnutí často bude záviset na znaleckém posouzení,“ doplnil.
Stav nemovitosti hlídá stavební úřad
Podle mluvčího společnosti Kooperativa Milana Káni pojišťovna v případě vyřizování odškodného po majiteli domu požaduje, aby nemovitost byla v odpovídajícím stavu. Frekvenci údržby však nechává na něm.
„Dohled nad stavem nemovitosti má stavební úřad. Nicméně pokud by pojišťovna například zjistila, že stavební úřad majitele upozornil na závady, padající omítku, střešní krytinu, případně i na chodník umístil zábor a majitele vyzval, aby nemovitost opravil, pak v případě nečinnosti může pojišťovna část z vyplaceného pojistného plnění po majiteli zpětně požadovat,“ vysvětlil Káňa.
Pozůstalí podle něj mají v těchto situacích nárok na odškodné. „Pokud má vlastník domu sjednáno pojištění odpovědnosti v rámci pojištění nemovitosti, odškodné vyplatí pojišťovna. Pokud ho nemá, zaplatí vlastník domu odškodnění pozůstalým ze svého,“ doplnil. Počasí podle Káni při vyplácení odškodného nehraje roli.
Na otázku, jak vysoké odškodné mohou pozůstalí získat, mluvčí Kooperativy říká: „Nejbližším pozůstalým, tedy manželovi, manželce a dětem, náleží každému odškodnění ve výši 20násobku průměrné mzdy v Česku za předešlý rok.“ To odpovídá 866 820 korunám.
