Najdeme dvě miliardy korun na dofinancování dotací na sociální práce, slíbila za vládu veřejně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zatím se jí prý podařilo najít alespoň 85 milionů. Praha však zatím dostala letos o necelých 74 milionů méně, než žádala.
Kdy pošle Maláčová peníze? Sněmovna chce po vládě návrh na doplacení sociálních služeb |
Dvaadvacet městských částí metropole spolu s magistrátem požádalo stát o celkem 90 747 646 korun k zaplacení výkonu sociálních prací. Ty pomáhají zejména seniorům, ale i dalším lidem ohroženým sociálním vyloučením, například matkám samoživitelkám či bývalým vězňům. V březnu pak z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) přišlo rozhodnutí v podobě konkrétních čísel: jednotlivé pražské radnice si budou muset vystačit jen s pětinou žádané sumy; obdržely jen něco málo přes sedmnáct milionů. Jak se s tím hodlají vypořádat?
Výše poskytnutých dotací vybraným pražským částím
„V žádném případě nebudeme omezovat služby pro naše klienty. V rozpočtu máme rezervu, ze které náklady na mzdy sociálních pracovnic pokryjeme,“ řekl LN Jiří Bigas, mluvčí Prahy 4, jež místo požadovaných čtyř milionů korun dostala zhruba 1,5 milionu. Hlasy z většiny míst hlavního města, jež redakce oslovila, znějí podobně, někde však budou muset některé položky seškrtat.
Také vedení Prahy 5 stojí před rozhodnutím, kde peníze ubrat. „Pro letošní rok zásadně snížíme rozpočet prevence kriminality a protidrogové prevence,“ řekl LN tamní radní Petr Lachnit (ANO) s tím, že by to mohlo „zalepit“ výpadek dotací na sociální služby.
2Peníze na sociální služby najde vláda během několika dní, tvrdí Maláčová |
„Vychází nám to na ztrátu 1,5 milionu, což v rozpočtu odpovídá částce plánované na opravy městských bytů,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha sobě). Starosta označil rozhodnutí škrtat v kapitole sociálních dotací za „odjištěný granát“, který má dle Čižinského na svědomí vláda.
Z Prahy 9 míří kritika pro změnu na pražský magistrát. Podle tamního místostarosty za ODS Tomáše Portlíka je za situaci zodpovědná radní za oblast sociální politiky Milena Johnová (Praha sobě). „Tato situace přitom není nic nového,“ podotkl Portlík s odkazem na fakt, že už v minulosti dostávaly městské části jen zlomky požadovaných částek. Jeho městská část prý nemá jinou možnost, než že peníze na platy sociálních pracovnic najde ve vlastním rozpočtu.
Chybí i sociální pracovníci
V Praze přitom kromě peněz chybí i sociální pracovníci a pracovnice. Jak tvrdí radní Johnová, podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí by jich mělo v metropoli působit okolo šesti set. Realita je však jiná – v hlavním městě jich pracuje okolo 250. A i tak se peněz na jejich výplaty nedostává.
Počty klientů sociálních služeb se přitom v největším českém městě počítají na tisíce. „V současné době evidují sociální kurátorky 423 aktuálních případů,“ stojí v oficiální zprávě, kterou na magistrát zaslalo vedení Prahy 6, kde na pozici sociálních kurátorek pracují dvě pracovnice.
Například v Praze 3 pracovali v minulém roce s 669 klienty, o něž se staralo jedenáct sociálních pracovníků. Oproti tomu pět pracovníků druhé pražské části se muselo postarat o necelou tisícovku klientů. Obě zmíněné městské části letos dostaly jen zhruba pětinu požadovaných peněz.
Chybí dvě miliardy na sociální služby, tvrdí opozice. Ministryně Maláčová chce, aby kvůli tomu jednala vláda |
Přitom v minulých dvou letech bývalo zvykem, že Praha dostávala od ministerstva práce alespoň polovinu peněz, o něž požádala. Vloni to bylo 43,5 milionu z požadovaných téměř 82 milionů; v roce 2017 metropole žádala o 74,5 milionu, dostala 36,7 milionu. A byť v roce 2016 peníze poslané ministerstvem pokryly také jen necelých 40 procent požadavků hlavního města, je letošní propad na 20,8 procenta z požadované sumy raritou. Že by městská část dostala jen třináct procent z požadované částky, se za poslední čtyři roky stalo poprvé.
Ministryně Maláčová tvrdí, že ačkoliv údaje o snížených dotacích dorazily do Prahy až v březnu, o chystaných škrtech v dané kapitole vedení obcí věděla podle ní už od minulého roku, kdy se na nich dohodla vláda. Šéfka resortu také uvedla, že peníze na dofinancování sociálních služeb v Česku vláda do prázdnin nakonec najde. V opačném případě by podle ní hrozil „personální exodus“, při němž by byla propuštěna polovina z celkem dvaceti tisíc zaměstnanců sociálních služeb.
Kam ty peníze šly?
Vyjednávat nyní hodlá hlavně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Ta ale chce nejdříve vědět, kam putovaly peníze z předchozích období. Podle strážkyně státní kasy totiž ministerstvo práce mělo k dispozici na sociální práce rekordní částku 15,73 miliardy, tedy o 800 milionů více než v předešlém roce a téměř dvakrát více oproti roku 2015.
Podle Schillerové leží odpovědnost na straně resortu Maláčové, jež by podle ní měla předložit ministerstvu financí účty, z nichž vyplyne, kam a komu patnáct miliard korun šlo a které oblasti jsou navzdory této sumě stále podfinancované.
